I. Jak přišlo sklo do Železného Brodu

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě oslavila roku 2010 devadesáté výročí vzniku výstavou v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, vydáním obsáhlé publikace a dalšími akcemi. Výročí bylo příležitostí k zamyšlení nad historií sklářské školy a českého odborného sklářského školství, ale také nad současnou sklářskou tvorbou, na níž se pedagogové, žáci a pokračovatelé železnobrodských tradic podílejí. Při oslavách jsme si víc než jindy uvědomovali, jak málo víme o počátcích školy a sklářství na Železnobrodsku, a že jsou proto stále živeny některé nepravdy, takže by neškodilo školní historii častěji připomínat a málo známá místa z ní objasňovat. Když jsem hledal odpověď na otázku, „jak přišlo sklo do Železného Brodu“, přemýšlel, kterou událostí začít. Nabízelo se jich několik. Rozhodl jsem se pro 12. prosinec 1919, pro den, kdy v Praze rozhodlo Revoluční národní shromáždění o zřízení první české Státní odborné sklářsko-obchodní školy v Železném Brodě.

(Pokračování textu…)

Více

II. Jak přišlo sklo do Železného Brodu

V září 1920 bylo na původně dvouletou Státní odbornou sklářsko-obchodní školu v Železném Brodě přijato prvních dvaatřicet zájemců o studium. Sešli se v radnici, ale po uvítacích projevech rozešli domů s tím, aby přišli za měsíc. Město pro ně ještě nemělo připravenou učebnu ani dílnu. Teoretické předměty, kreslení i modelování se začaly učit až v říjnu ve dvou místnostnostech v přízemí budovy a v jedné místnosti ve sklepě dnešní pošty. V přístavku na dvoře byl jeden stůl s kahanem na mačkání perlí a knoflíků do kovových forem, které si žáci přinášeli z domu. Sklo také.
Škola měla mít pět odborů, ale ti, kteří se přihlásili na broušení nebo rytí, měli smůlu, a dva roky jen modelovali. Budoucí malíři skla na tom nebyli lépe. První byl odbor pro umělecké zdobení skla, drobného (jabloneckého) zboží, plochého, dutého malbou emailovou, plochou i transparentní, zlatem, stříbrem; mačkání a vinutí drobného skla, sekání, opracování a barvení skla, sekání, opracování a barvení perel za studena i v ohni; lept skla, – druhý pro rytí písma, ornamentální eventuální figurální zdobení skla, – třetí pro broušení drobného a dutého skla, – čtvrtý pro bižuterní pasířství se zvláštním zřetelem na potřeby zdejšího kraje a ve spojení s prvním odborem a – pátý (dívčí) pro použití perel a drobného sklářského zboží ve spojení s látkou, výšivkou, oděvem, kovem (výšivky, krajky, třásně, pásy, tisk a malba látek ve spojení se sklem) a malbu skla.

(Pokračování textu…)

Více

III. Jak přišlo sklo do Železného Brodu

Železnobrodští měli o sklářskou školu zájem a byli rozhodnuti udělat všechno, aby jim zůstala. Věděli, že provizorní učebny a dílny jsou jen dočasným řešením. Proto se v březnu 1921, sotva několik měsíců po zahájení výuky, rozhodli pro stavbu nové budovy. S rozhodnutím Městského úřadu souhlasila Okresní správní komise. Byl vybrán pozemek, ale nebyly peníze na stavbu. Počítalo se s finanční spoluúčastí státu i okolních obcí, ale ty ji buď odmítly, anebo slíbily jen symbolických sto dvě stě korun. Financování stavby z místních prostředků znamenalo zvýšení daní a zadlužení města na dlouho dopředu. Bylo spočítáno, že i se státním příspěvkem ve výši jednoho a půl miliónu korun stavba zatíží Okresní správní komisi po dobu dvaceti let mimořádnou padesátiprocentní přirážkovou a obec musí pro rok 1924 vypsat 695% přirážku obecní, 160% přirážku školní a 370% přirážku okresní, takže celková přirážka bude činit 1220%, a zatíží poplatníky nejméně na čtyřicet let!

Více