X. Luxus pro každého: Kapitoly z historie a současnosti umělecké krystalerie

Desátý díl: Staré vzory, noví majitelé (1945 – 1955).
V oboru užitkového a dekorativního lisovaného skla výrobci z Čech a Moravy nikdy nepatřili mezi významné světové hráče, kteří by se mohli rovnat USA, Německu či Francii. Jinak je tomu ale v případě luxusního lisovaného skla, pro nějž začali již v první polovině 20. století invenční vývozci z Jablonecka užívat název „umělecká krystalerie“. První ze slov odkazuje k výjimečnosti vzorů, druhé ke slovu křišťál, jež na zákazníky ve spojení s českým sklem spolehlivě působí dosud. Co to tedy je umělecká krystalerie? Kdo, jak a pro koho ji vyráběl a vyrábí? Na tyto a řadu dalších otázek hledá odpovědi tento seriál.

Od národních správ po národní podniky

Konec druhé světové války znamenal pro uměleckou krystalerii zásadní zlom, protože její výrobou a exportem se v drtivé většině věnovaly jizerskohorské českoněmecké podniky, kterých bylo kolem deseti (mj. Curt Schlevogt, Johann Umann, Josef Schmidt, Josef Riedel). Jen dvě firmy působící v Železném Brodě patřily Čechům – Rudolf Hloušek a František Halama.

Po vydání květnového dekretu prezidenta Beneše byly všechny závody patřící českým Němcům vyvlastněny a jejich řízení se ujali tzv. národní správci. Ti měli za úkol podniky po válečných letech stabilizovat a připravit k prodeji novým českým vlastníkům. Ve skutečnosti se ale řada národních správců chtěla sama majetku spadlého z nebe zmocnit sama a z toho vyplývaly četné nepravosti. Ještě před rokem 1948 proto byly zavedeny nejprve centrální národní správy a poté národní podniky včetně n. p Krystalerie (k 1. 1. 1946), kde se koncentrovaly všechny rafinerie zhotovující tento typ sortimentu. Sklárny se staly státním majetkem na základě Benešova dekretu z října 1945. Železnobrodské firmy skončily po únoru 1948 v n. p., Železnobrodské sklo. V roce 1953 se pak n. p. Krystalerie stal součástí n. p. Sklárny a rafinerie, dříve Josef Riedel, Dolní Polubný (později přejmenovaný na Jablonecké sklárny). Ten nakonec delimitací získal i formy firem Hloušek a Halama.

Vyvlastnění a centralizace samozřejmě neminuly ani segment exportu. V létě roku 1948 vznikla Československá akciová společnost pro vývoz skla v Praze – od 5. dubna 1949 změněná na Skolexport –, jediný exportér skla a bižuterie ve státě (od roku 1952 byl vývozem bižuterie pověřen nově zřízený n. p. Jablonex).

Ztráta identity

Je zřejmé, že důsledkem takto rozsáhlých majetkových a organizačních změn bylo mimo jiné „smazání“ individuality vzorů a kolekcí jednotlivých firem, které zmizely v útrobách mamutího národního podniku. Zachována zůstala jen i po roce 1945 komerčně velice úspěšná kolekce INGRID, ovšem zařazeny do ní byly i vzory dříve konkurenčních firem. Nazývala se však tehdy JADE. Proto je dnes běžné, že čeští i zahraniční obchodníci se starožitnostmi nebo aukční domy a servery běžně nabízí předměty s určením „kolekce INGRID, firma Curt Schlevogt, 30. léta 20. století“, přestože se jedná o vzor zcela jiné firmy a výrobek jistě poválečný. Důležité je též to, že mezi lety 1945 – 1948 začaly jizerskohorskou uměleckou krystalerii nově zušlechťovat některé české firmy, které s ní předtím neměly vůbec nic do činění.

V letech 1945 – 1955 mnoho nových vzorů v umělecké krystalerii nevzniklo. Výjimkou byly jen železnobrodské firmy Rudolf Hloušek a František Halama, a to do roku 1948. Skloexport začal do vzorování tohoto segmentu výrazněji zasahovat až koncem 50. let, což samozřejmě souviselo i s celkovou politicko-ekonomickou situací ve světě (americký bojkot československého zboží po roce 1948 aj.)

Zahraniční ani domácí zákazníci navíc ani v prvních letech po válce žádné novinky nevyžadovaly, což je dobře vidět například na ekonomických výsledcích firmy Curt Schlevogt pod národní správou. Za rok 1945 skončila v zisku 177 245 Kčs, 1946 565 443 Kčs a 1947 dokonce 910 943 Kčs při obratu 12 535 412 Kčs. V tomto roce utržila za uměleckou krystalerii na domácím trhu 5,9 milionů Kčs, v zahraničí 3 milióny Kčs. Zbylé tržby připadaly na polotovary, hotovou bižuterii a bižuterní kameny. Dařilo se též bývalé firmě Gebrüder Feix. Ta za rok 1947 při obratu 5 milionů Kčs vydělala 295 tisíc Kčs.

Fotogalerie

Reklama na n. p. Krystalerie, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Reklama na firmu Curt Schlevogt v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Reklama na exportní firmu Moritz Dub v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Toaletní souprava, před 1948

Firma František Halama, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Reklama na exportní firmu Zimmer & Schmidt v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora