Ivo Rozsypal: Sklo, kresba, malba – křest publikace

Za prvé rozhodně tím, že jejím autorem je výtvarník sám. To je velmi neobvyklý počin. Nicméně v případě Ivo Rozsypala krok zcela pochopitelný a logický. Pohnutky, které ho vedly k rozhodnutí pustit se do tohoto náročného úkolu, vysvětluje krásně hned v úvodu knihy: „Před několika roky jsem dospěl do životní fáze, kdy jsem začal cítit potřebu ohlédnutí se. Abych si ujasnil, zda jsem s darem existence na tomto světě alespoň částečně naložil tak, že jsem učinil něco, co mělo smysl, nebo že jsem se alespoň snažil být lidské společnosti nějak prospěšný.“ S ohledem na to, jak je Rozsypal poctivý ve všem svém počínání, jaký neuvěřitelný je to perfekcionista, a jak vycizelovaný smysl pro detail má, nelze si ani představit, že by k tomuto úkolu přistoupil někdo lépe a zodpovědněji než on sám. A protože Ivo Rozsypal je maximalista, jde o publikaci nebývale rozsáhlou. Jedná se patrně o nejrozsáhlejší monografii sklářského výtvarníka, která kdy u nás vyšla.

„Rozsypalova bible“ komplexně a přehledně mapuje jeho dosavadní práci na poli designu, volné tvorby skleněných objektů, realizací pro architekturu, kresby a malby. Díky této ucelené bilanci si uvědomíme, kolik za Ivo Rozsypalem stojí práce a jak umělecky všestranná a kreativní osobnost je.

Ivo Rozsypal je vynikající a velice vtipný vypravěč a jeho kniha se čte jedním dechem. Ve svém vyznání prochází životem profesním i osobním a vyprávění nenásilně prokládá úvahami o umění a hudbě, vzpomínkami na dětství a dospívání nebo nejrůznějšími veselými historkami o všem možném. Kniha o Ivu Rozsypalovi ale není jen o něm. Přináší i jeho osobní pohled na vývoj českého sklářství posledních několika desítek let, což je další významný aspekt této publikace. Nesmírně zajímavě píše o zákulisí sklářského oboru, úskalích i pozitivech práce sklářských výtvarníků v tuhých dobách socialismu nebo o atmosféře legendárních novoborských sklářských sympozií. Často se také dotýká práce mnoha svých kolegů výtvarníků.

Zajímavé je, kolik prostoru Rozsypal ve své monografii věnuje spolupracovníkům. To u podobných monografií nebývá běžné. Autor zde slovem i obrazem zmiňuje snad všechny, s nimiž měl během dlouhé kariéry profesionálně co do činění, zvláště pak celou řadu sklářských mistrů. Rozsypal tím dokazuje, že si je plně vědom toho, jak stěžejní je při procesu vzniku díla řemeslná stránka. Mozaikou svých spolupracovníků vzdává hold nejen jejich řemeslnému umu, ale obecně českému sklářství jako jedinečnému fenoménu.

Ivo Rozsypal věnoval své knize několik let usilovné a vyčerpávající práce. Je nejen autorem textů, ale také grafické podoby publikace. A nutno dodat, že tato kniha je sama o sobě uměleckým dílem. Stejně jako u Rozsypalových výtvarných prací, máme na první pohled při letmém listování knihou pocit jakési báječně ladící nahodilosti, který je však jen zdánlivý. Při druhém pohledu zjistíme, že nic není náhodné a i sebemenší detail má svůj smysl a konkrétní vypovídací hodnotu. Rozsypal sám o sobě říká, že je systematik a analytik. Stejným způsobem jako pracuje na svých skleněných objektech či obrazech, dělal i svou knihu. Beze zbytku využil svůj po léta dokonale vedený archiv. Použití nejrůznějších kreseb, pozvánek, plakátů, fotografií, novinových výstřižků či pohlednic dělá z knihy živý organismus, který člověka nepřestává bavit. Rozsypalova kniha je nesmírně kultivovaná a noblesní, zároveň ale zábavná, svěží a živočišná; a troufám si říci, že je to monografie výjimečná v kontextu českého výtvarného umění celkově, stejně jako autor sám.

Ačkoli se mohlo zdát, že Ivo Rozsypala v posledních letech zcela pohltila práce na knize a jeho umělecká tvorba ustrnula, není to pravda. Souběžně totiž vznikala celá řada obrazů a kreseb. Kromě toho pracoval a stále pracuje na monumentální figurální kompozici pro exteriér budovy Ajeto Art Glass Museum v Novém Boru. V neposlední řadě, v období vyčerpávajícího finiše vydání knihy, se účastnil sympozia 10. International Glass Symposium 2009. Nejenže se účastnil, ale Ivo Rozsypal zazářil a znovu potvrdil své výsadní postavení mezi sklářskými výtvarníky. Kolekce osmi objektů, v nichž Rozsypal rafinovaně spojuje užitné tvary s plastikou, je opět čímsi novým, dynamickým a velmi mladistvým, a přitom zcela v duchu jeho autorského rukopisu. Velmi potěšen byl Rozsypal tím, že nestor českého sklářství René Roubíček hodnotil jeho prezentaci na sympoziu jako „výrazný nadčasový krok do budoucnosti“.

Ivo Rozsypal oslavil 12. srpna 2009 své 67. narozeniny. Vydání monografie je bilancí jeho dosavadního profesního života, ale zdaleka ne tečkou za jeho dílem, ba právě naopak. Ivo Rozsypal má po umělecké stránce stále co říci a ještě nás jistě mnohokrát překvapí.

Křest knihy s besedou o práci Ivo Rozsypala proběhne 1. října 2009 v 17.30 hod. ve Sklářském klubu Ajeto v Novém Boru (T. G. Masaryka 805). Jste zváni!