Třetí díl: Vzory umělecké krystalerie 20. let 20. století, výrobci a designéři. V oboru užitkového a dekorativního lisovaného skla výrobci z Čech a Moravy nikdy nepatřili mezi významné světové hráče, kteří by se mohli rovnat USA, Německu či Francii. Jinak je tomu ale v případě luxusního lisovaného skla, pro nějž začali již v první polovině 20. století invenční vývozci z Jablonecka užívat název „umělecká krystalerie“. První ze slov odkazuje k výjimečnosti vzorů, druhé ke slovu křišťál, jež na zákazníky ve spojení s českým sklem spolehlivě působí dosud. Co to tedy je umělecká krystalerie? Kdo, jak a pro koho ji vyráběl a vyrábí? Na tyto a řadu dalších otázek hledá odpovědi tento seriál.
Tradice & inovace
Zatímco na počátku 20. let 20. století si čeští výrobci krystalerie vedli na světových trzích úspěšně s kolekcemi kombinujícími osvědčené předválečné vzory (inspirace empírem, biedermeierem a secesí) a novinky využívající barevnost art deca v kombinaci s čistotou hladkých broušených tvarů, závěr desetiletí již tak příznivý nebyl. Hlavními důvody byly módní změny ruku v ruce s nadprodukcí a snižováním kvality běžného zboží. K největším výrobcům krystalerie tehdy v Jizerských horách patřily firmy Eduard Dressler, Schindler & Co., Gebrüder Feix a Johann Umann.
Cesta ze svízelné situace spočívala v rychlé reakci na aktuální módní trendy, což také jizerskohorští výrobci učinili, někteří ve spolupráci s profesionálními návrháři. Oba druhy umělecké krystalerie – jeden rozvíjející výtvarná schémata rokoka, orientalismu, florální secese či art deca (Lalique), druhý pak geometrické secese, kubismu a funkcionalismu (tzv. hranovka – sklo pregnantních symetrických i asymetrických tvarů s hladkými hranami) se často v nabídce rafinerií prolínaly (např. Josef Schmidt, Johann Umann). Umělecká krystalerie obou typů se též běžně po zušlechtění – ať již broušením a dobrušováním, dorýváním, leptáním, pískováním, leštěním, matováním nebo malováním, stříkáním barvou přes šablony, lazurováním či listrováním – zasazovala do jemně pasířsky zpracovaných montáží z obecných kovů (mosaz, tombak aj.) zdobených bižuterními kameny. Kupce pro luxusní krystalerii exportéři nacházeli v USA, Německu, Velké Británii, Francii a Itálii.
Umělecká krystalerie firmy Heinrich Hoffmann
Symbolem úspěchu se v umělecké krystalerii „ve stylu Lalique“ stala zejména jablonecká firma Heinrich Hoffmann, která své výrobky značila motýlkem nebo faksimilí podpisu majitele podniku. První kolekci nechal Hoffmann vyvzorovat roku 1926. Inspirace Laliquem je zřejmá, nechybí však ani vlivy funkcionalismu a dokonce historismů. Od počátku firma externě spolupracovala s renomovaným designérem Adolfem Beckertem (1884-1929), jenž předtím působil ve sklárně Johann Loetz Witwe v Klášterském Mlýně.
Hoffmann musel do zavedení výroby umělecké krystalerie investovat velké finanční prostředky, když jen pro rok 1927 nechal navrhnout téměř 300 vzorů! Drahé samozřejmě nebyly výkresy, ale přesné kovové formy. Vložené prostředky se mu patrně začaly rychle vracet, protože se roku 1929 rozhodl interně zaměstnat Františka Pazourka (1905-1997), absolventa pražské Uměleckoprůmyslové školy a žáka Josefa Drahoňovského, jenž se věnoval výhradně vzorování umělecké krystalerie.
Firemní vzorníky z počátku 30. let již představují cca 700 předmětů, zejména drobnou krystalerii (popelníčky s lisovanými reliéfními dekory, dózy na cigarety, dekorativní stojánky, zvířátka, stolní sklo), osvětlovadla (lustry, stolní lampy) a toaletní sklo. Tvarová a námětová pestrost je pozoruhodná zejména ve flakonérii: všudypřítomné laliqueovské akty (zátky s kapátkem ve tvaru dívčího těla), figurální antikizující motivy (Nymfy), naturalistické i stylizované květinové dekory (flakón připomínající palmu), odkazy na produkci vídeňské firmy J. & L. Lobmeyr (ležící a klečící chlapecké akty) či náměty zcela aktuální (zátka s motivem letadla, kouřící ženy). V některých případech se jedná o celoplošný lis, jindy o hladce vybroušený korpus s modelovanou nebo negativním dekorem zdobenou zátkou. Vedle toho katalogy nabízí i rozměrnější předměty, například vázy s celoplošným lisovaným dekorem nebo karafy se zátkami ve tvaru vinného hroznu. Z rafinačních technik se na převážně bezbarvém křišťálovém skle uplatnily zejména brus, mat, lept a malba. Z opakních barevných sklovin je doložena černá, z transparentních například rozalin a zlatavá žluť.
Fotogalerie
Z nabídky toaletních souprav, po 1920
Firma Gebrüder Feix, Albrechtice v Jizerských horách
Lisované a dobrušované křišťálové sklo
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Z nabídky kalamářů, po 1920
Firma Gebrüder Feix, Albrechtice v Jizerských horách
Lisované a dobrušované křišťálové sklo
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Heinrich Hoffmann (1875-1939)
Fotografie z první třetiny 20. století
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Centrála firmy Heinrich Hoffmann v Jablonci nad Nisou, 1930
Dnes sídlo Policie České republiky (28. října 8-10)
Reprodukce z dobové publikace
Flakóny, 1926
Firma Heinrich Hoffmann, Jablonec nad Nisou
Design Adolf Beckert
Lisované sklo
Katalog ze soukromé sbírky (kolem 1930)
Dózy s pasířsky zdobenými víčky osazenými bižuterními kameny, 1926
Firma Heinrich Hoffmann, Jablonec nad Nisou
Lisované sklo, kov
Katalog ze soukromé sbírky (kolem 1930)
Flakóny a dóza z výrobního vzorníku, 1926
Firma Heinrich Hoffmann, Jablonec nad Nisou
Design flakónů Adolf Beckert
Lisované sklo, kov
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Reklamní plaketa, 1929-1931
Firma Heinrich Hoffmann, Jablonec nad Nisou
Design František Pazourek
Lisované sklo
Katalog ze soukromé sbírky (kolem 1930)
Vázy, 1929-1931
Firma Heinrich Hoffmann, Jablonec nad Nisou
Design František Pazourek
Lisované sklo
Katalog ze soukromé sbírky (kolem 1930)
