Snová konjunktura let 1919-1922
Bezprostředně po konci první světové války nastalo krátké období stabilizace hospodářských poměrů. Za Zámoří brzy začaly do již samostatného Československa přicházet četné objednávky na užitkové, dekorativní, luxusní sklo, všechny typy jabloneckého zboží a polotovarů (perlí, perliček, bižuterních kamenů). Dominantním trhem pro české sklo se staly USA a americký dolar – řečeno s Antonínem Korálem – světovým „symbolem moci, bohatství a obchodu“. Důležitými trhy zůstaly Německo a Velká Británie včetně kolonií (Indie). Jen za rok 1922 se z malé země uprostřed Evropy ze světa vyvezlo 122 tisíc tun skla a skleněného zboží za 2 miliardy Kč (průměrná cena za 1 kg 16,5 Kč)!
Střízlivění – léta 1923-1928
Období konjunktury trvalo do roku 1923, kdy skokově klesl jak objem vyvezeného zboží, tak jeho cena – 103 tisíc tun za 962 milionů Kč (průměrná cena za 1kg pouze 9 Kč). Příčina? Domácí dobrodruzi, často drobní výrobci, kteří se pustili do exportu bez potřebných znalostí, zboží zbytečně podhodnocovali a s vidinou rychlého zisku uzavírali jakkoli pochybné kontrakty. To zpočátku vyhovovalo americkým nákupčím, na konci však bylo přesycení zámořského trhu a punc nesolidnosti, jenž poškodil obě strany.
Od roku 1923 sice začal objem vyvezeného zboží opět stoupat (a to razantně), ceny však zůstávaly nízké, v hodnotě exportovaného kilogramu dokonce i nadále klesaly. V roce 1928 se tak do zahraničí sice dodalo 206 tisíc tun skla, ale za pouhých 1,3 miliardy Kč (1 kg za 6,2 Kč). Největší podíl připadal na duté, tabulové, lahvové sklo a skleněnou bižuterii (350 milionů Kč). Cenová krize byla patrná ve všech sklářských oborech, nejvíce však v jablonecké skleněné bižuterii, která se jen těžce vyrovnávala s asijskou – japonskou a čínskou – konkurencí na veledůležitých koloniálních trzích v Asii a Africe.
Výstavní úspěchy a odborné školy
Zároveň byla tato perioda dobou úspěchu českého uměleckého skla a bižuterie na domácích, mezinárodních a světových výstavách (např. Paříž 1925 a 1937, Brusel 1935 aj.). V Jizerských horách se začala sériově zhotovovat umělecká krystalerie, která vznikala ve spolupráci s profesionálními výtvarníky často zvučných jmen. Své místo na slunci se podařilo obhájit odborným školám v Kamenickém Šenově, Novém Boru, Jablonci nad Nisou, Turnově a nově též Železném Brodě (založena 1920). Nejen výteční rytci skla přicházeli do praxe z pražské uměleckoprůmyslové školy z ateliéru vedeného prof. Josefem Drahoňovským.
Sklářský ústav, foukané perle a vánoční ozdoby – příklad překonání oborové krize
Nové impulzy do sklářské výroby přinášel specializovaný Sklářský ústav zřízený po vzniku republiky v Hradci Králové. Úpěšným byl například pokus najít práci pro tisíce foukačů perlí, kteří se dostali do existenčních potíží především díky ztrátě indického trhu. V roce 1931 začalo plánované zavádění výroby foukaných vánočních ozdob ve východních Čechách. Výsledek? Zatímco v roce 1934 bylo vyvezeno prvních 5,2 t této komodity v celkové hodnotě 63 tisíc Kč, roku 1937 již 157,2 t v hodnotě 2,7 miliónu Kč!
Světová ekonomická krize a československé sklářství
Na podzim roku 1929 začala světová ekonomická krize, která samozřejmě proexportně zaměřené československé sklářství tvrdě postihla. V důsledku krachu Wall Street strmě spadly ceny akcí a hodnota dolaru, státy začaly překotně zavádět vysoká dovozní ochranná cla, vývozu bránil též vysoký kurz koruny. V roce 1930 krize propukla naplno. Jen na Jablonecku a Železnobrodsku vystoupala nezaměstnanost na stěží neuvěřitelných 80%! Obdobná situace panovala i na Borskošenovsku.
Situace se začala pomalu stabilizovat až mezi lety 1934–1935, a to také díky některým direktivním hospodářským vládním nařízením upravujícím i poměry ve sklářském a bižuterním podnikání. Přijat byl kartelový zákon (1933), stanoveny maximální výrobní kvóty pro jednotlivé sklárny podle jejich průměrné výrobní kapacity mezi lety 1926–1931 (tzv. Numerus clausus, 1934) a poklesl kurz koruny (jaro 1934), který prospěl exportu. Je ale nutno akcentovat, že i tak krize v oboru trvala v podstatě až do druhé světové války, během níž byla většina sklářských podniků převedena na válečnou výrobu. „Židovské“ firmy byly vyvlastněny, předány do rukou správců a následně prodávány.
Léta 1945 – 1948
Po skončení války nastalo období konjunktury. Objednávky opět přicházely především z USA. Sklárny a firmy patřící českým Němcům, Maďarům a kolaborantům však byly vyvlastněny. Nový management – národní správci – měl podniky stabilizovat a připravit k opětovné privatizaci. Na tom však tito lidé, jejichž kvalifikaci často byla jen česká národnost, většinou neměli žádný zájem a samozřejmě se snažili získat svěřený majetek do svého vlastnictví. Situace se začala řešit již v roce 1947 zaváděním tzv. centrálních národních správ, stále ještě s vidinou budoucího prodeje. Po únoru 1948 však bylo vše jinak. Stát se stal jediným vlastníkem a na více než čtyřicet let tak skončila staletá tradice soukromého českého sklářského podnikání. Jeho nová kapitola se začala psát až po roce 1989.
Fotogalerie
Žardiniéra pro pařížskou výstavu, 1925
Státní odborná škola pro průmysl sklářský, Železný Brod
Design Alois Metelák
Křišťálové a kobaltové sklo, foukané, probrušované
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2004)
Broušené dekorativní sklo z nabídkového katalogu, 1925-1930
Firma Josef Riedel, Dolní Polubný
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Pamětní pohár majora Rudolfa Háska, 1928
Státní odborná škola pro průmysl sklářský, Železný Brod
Rytina Ladislav Přenosil
Křišťálové sklo, foukané, broušené, ryté
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2009)
Dekorativní plastika – Racek, 1937-1939
Firma Curt Schlevogt, Jablonec nad Nisou
Design Mario Petrucci
Lisované křišťálové sklo, matované, lepené
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2004)
Pamětní váza pro ministra obchodu Ing. Ladislava Nováka, 1937
Státní odborná škola pro průmysl sklářský, Železný Brod
Design Zdeněk Juna
Křišťálové sklo, foukané, broušené, leptané a ryté
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2009)
Dekorativní váza – Čarovná zahrada, 1938
Návrh a provedení Josef Drahoňovský
Křišťálové sklo, foukané, broušené, ryté
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2004)
Toaletní sklo z nabídkového katalogu, 1929-1930
Firma Johann Umann, Potočná
Lisované a foukané sklo stříkané barvou
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
