VIII. Luxus pro každého: Kapitoly z historie a současnosti umělecké krystalerie

Pražská galerie Luxus pro každého: Kapitoly z historie a současnosti umělecké krystalerie

Osmý díl: Železnobrodsko: firmy Rudolf Hloušek a František Halama.
V oboru užitkového a dekorativního lisovaného skla výrobci z Čech a Moravy nikdy nepatřili mezi významné světové hráče, kteří by se mohli rovnat USA, Německu či Francii. Jinak je tomu ale v případě luxusního lisovaného skla, pro nějž začali již v první polovině 20. století invenční vývozci z Jablonecka užívat název „umělecká krystalerie“. První ze slov odkazuje k výjimečnosti vzorů, druhé ke slovu křišťál, jež na zákazníky ve spojení s českým sklem spolehlivě působí dosud. Co to tedy je umělecká krystalerie? Kdo, jak a pro koho ji vyráběl a vyrábí? Na tyto a řadu dalších otázek hledá odpovědi tento seriál.

 Umělecká krystalerie se začala v Železném Brodě zhotovovat na konci třicátých let 20. století. Zřejmou inspirací byl místním výrobcům mezinárodní úspěch kolekce Ingrid jablonecké firmy Curt Schlevogt završený Grand Prix na Světové výstavě v Paříži roku 1937. Výraznou pobídkou jistě byly též podzimní události roku 1938, kdy se Jablonecko stalo součástí Německé říše, zatímco Železnobrodsko zůstalo v Československu. Zatímco sudetské firmy ztratily v podstatě přes noc možnost exportu do USA – největšího kupce umělecké krystalerie – či Velké Británie, které po přijetí Norimberských rasových zákonů praktikovaly bojkot německého zboží, českým podnikům zůstalo volné pole působnosti. Situace využily firmy Rudolf Hloušek a František Halama, jejichž kolekce díky úzké spolupráci s pedagogy železnobrodské sklářské školy obsahovaly vedle víceméně zdařilých variací na téma Schlevogt a Hoffmann též skutečně osobité vzory.

Firma Rudolf Hloušek

Rudolf Hloušek (1909-1992) roku 1930 v Železném Brodě založil firmu na umělecké zpracování skla. Jeho specialitou byly reliéfní figurální dekory, sklo pro něj brousilo až 40 dělníků, využíval též pískování (například návrhy absolventa jablonecké školy B. Neužila) a rytí (začínal u něj fenomenální rytec Jindřich Tockstein). Pro Hlouška, absolventa železnobrodské Státní odborné školy pro průmysl sklářský (1924 – 1927), navrhoval její ředitel Alois Metelák nebo pedagog Zdeněk Juna. Za umělecké broušené sklo, které rafinerie představila na Světové výstavě v Bruselu roku 1935, obdržela Grand Prix.

Dosud nejstarší identifikovaný Hlouškův vzorník, kde vedle broušeného skla nechybí ani umělecká krystalerie, pochází z období kolem roku 1938. Pozoruhodná je zde například variace na plastiku Akt Eny Rottenbergové z kolekce Ingrid, která byla vystavena na Světové výstavě v Paříži roku 1937, nebo variace popelníků z kolekce Heinricha Hoffmanna (např. „exotizující“ návrhy Alexandra Pfohla). Firma ale od počátku disponovala i skutečně vlastními a originálními vzory, když uměleckou krystalerii pro Hlouška navrhovali Božetěch Medek (váza Čtyři roční období), Oldřich Žák, S. Honsejk a podle Antonína Langhamera dokonce i František Pazourek, jenž dříve pracoval pro Hoffmanna i Schlevogta.

Firma Rudolf Hloušek se výrobě umělecké krystalerie věnovala až do roku 1948, kdy byla znárodněna. Její majetková podstata se stala součástí národního podniku Železnobrodské sklo. Sklářské formy na lisované sklo ale získal n. p. Jablonecké sklárny. PZO Skloexport je v nabídce zařadil do „rozšířené“ kolekce Ingrid, což dodnes mate mnohé prodejce i sběratele tohoto typu skla. K tomu jen přispívá v období socialismu běžné využívání barevných opakních sklovin jade (zelená) a lapis (modrá) i pro Hlouškovy (i Halamovy) vzory, které není před rokem 1945 doloženo.

Firma František Halama

Historie firmy se začala psát roku 1932 v Alšovicích, když si zde pozdější absolvent železnobrodské sklářské školy (1927-1930) a mistrovského ročníku na sklářské škole v dnešním Novém Boru František Halama (1913-1976) založil rafinerii na výrobu dekorativního broušeného skla. Roku 1936 začal své zboží přímo vyvážet do USA, Indie, Itálie i dalších zemí, rok poté nechyběl mezi oceněnými účastníky československé sklářské expozice na Světové výstavě v Paříži. V roce 1940 Halama přesunul své podnikání z Alšovic do Železného Brodu.

Umělecké krystalerii se firma Halama začala věnovat na přelomu 30. a 40. let 20. století. Stejně jako Rudolf Hloušek, i František Halama se na jedné straně zřejmě inspiroval u jablonecké konkurence a na straně druhé investoval do vlastních vzorů. Navrhovali pro něj Jindřich Tockstein, Oldřich Žák nebo Ladislav Přenosil. Po roce 1948 byly Halamovy vzory zařazeny do kolekce Ingrid. Na začátku 90. let 20. století se rodině podařilo získat cenné formy a firma tak dnes opět existuje pod původním názvem František Halama.

Váza, 40. léta 20. století

Firma Rudolf Hloušek, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, kolem 1939

Firma Rudolf Hloušek, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Likérová souprava, kolem 1939

Firma Rudolf Hloušek, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Váza, kolem 1939

Firma František Halama, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Likérová souprava, kolem 1939

Firma František Halama, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, kolem 1939

Firma František Halama, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, kolem 1939

Firma František Halama, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.