IV. Po stopách slavných sklářských rodů – Riedelové

Čtvrtý díl – Osudy kristiánovské linie (1860 – 1945)

Díky podnikatelské dravosti a prozíravosti „sklářského krále Jizerských hor“ Josefa Riedela (1816 – 1894) se dnes v souvislosti se sklářským rodem Riedelů zmiňuje většinou jen jím založená polubenská linie. Pozornost si ale jistě zaslouží též osudy staré „kristánovské“ větvě, protože i aktivity jejích příslušníků měly pro sklářskou a bižuterní výrobu na severu Čech nezanedbatelný význam. V 50. letech 19. století se totiž Karl Josef Riedel ml. (1803-1875) vrátil lesk nejstarší rodové sklárně na Kristiánově, v níž se věnoval výrobě skleněných polotovarů pro jablonecké zboží – bižuterii, drobné užitkové sklo a lustrové díly. A dařilo se mu tak, že jedna sklárna nakonec přestala stačit.

Celý článek

II. Vzlety a pády sklářského a bižuterního průmyslu v období socialismu v letech 1948 – 1989

Heslo desetiletí: modernizace a racionalizace

Šedesátá léta 20. století se v případě průmyslu skla a bižuterie nesla ve znamení budování a pokusů o racionalizaci výroby. Přestože se například při slučování jednotlivých podniků často jednalo z hlediska jejich výrobní tradice o drastické kroky, výsledný efekt nemůžeme označit za ve všech ohledech negativní. Po opatřeních vlády z roku 1961 se otevřela cesta k velkolepé obnově provozů, a to nejen stavební, ale i technologické. Vždyť české sklářství mělo punc zastaralosti již mezi světovými válkami! Do skláren si našlo cestu vytápění zemním plynem, svítiplynem či elektřinou, vanové pece, nové poloautomaty a automaty či výrobní linky. Významnou roli sehrála též specializovaná výzkumná pracoviště zřízená pro jednotlivé sklářské obory a bižuterii.

Celý článek

XII. Luxus pro každého: Kapitoly z historie a současnosti umělecké krystalerie

Dvanáctý a závěrečný díl: Vytrácení (od 90. let 20. století po současnost).
V oboru užitkového a dekorativního lisovaného skla výrobci z Čech a Moravy nikdy nepatřili mezi významné světové hráče, kteří by se mohli rovnat USA, Německu či Francii. Jinak je tomu ale v případě luxusního lisovaného skla, pro nějž začali již v první polovině 20. století invenční vývozci z Jablonecka užívat název „umělecká krystalerie“. První ze slov odkazuje k výjimečnosti vzorů, druhé ke slovu křišťál, jež na zákazníky ve spojení s českým sklem spolehlivě působí dosud. Co to tedy je umělecká krystalerie? Kdo, jak a pro koho ji vyráběl a vyrábí? Na tyto a řadu dalších otázek hledá odpovědi tento seriál.

Krystalerie jako rodinné stříbro

Po privatizaci státních podniků na počátku 90. let 20. století vzniklo v Jizerských horách několik výrobců krystalerie, největšími z nich byly Ornela Zásada (zal. 1992, její sklářská divize spravující sklářské hutě na Desensku) a Jizerské sklo Lučany nad Nisou (zal. 1992, provoz kamenická huť v Josefově Dole; od 2003 součást Ornely). Některé z kovových forem zůstaly janovské společnosti Vitrum (zal. 1992), obnovena byla firma František Halama v Železném Brodě (všechny původní vzory však získala až po roce 1997).

V 90. letech se umělecké i „běžné“ krystalerii dařilo, udržela si své zákazníky a našla i nové, utěšeně se rozvíjel například obchod se Spojenými státy. Populární zůstala značka INGRID i opakní skloviny zdařile imitující jadeit a lapis lazuli. Ornela se proto rozhodla do své kolekce investovat finanční prostředky, aby mohla nabízet též moderní vzory a nejen osvědčené meziválečné flakóny, vázy, karafy či popelníky.

Například mezi lety 1998 – 2000 pro ni navrhl Rony Plesl flakóny nazvané KRAKATIT nebo žardiniéry KARUSEL, NERO, TITANIC a NOE. Později s firmou na řadě návrhů spolupracovalo Studio IRDS (Ingrid Račková, David Suchopárek; soubor umělecké krystalerie inspirovaný antickou mytologií, 2002-2007) na solitérech pak Václav Hanuš (2003/2004), Ilona Staňková, Dagmar Šubrtová či Vladimír Komňacký. Nemalé prostředky firma investovala do pečlivě vypravených reprezentativních nabídkových katalogů, pravidelně se účastnila též prestižního veletrhu AMBIENTE ve Frankfurtu nad Mohanem.

Krystalerie v novém tisíciletí

Designové novinky bohužel Ornele nepřinášely takový finanční efekt, jaký vedení společnosti čekalo. Když se do odbytových potíží začala dostávat i „klasická“ produkce – na čemž se podepsal neúspěšný dlouhý soudní spor s jabloneckou firmou JaS Schubert, která začala z nových forem zhotovovat úspěšné meziválečné vzory z kolekce INGRID (to konec konců činila i firma TOM z Bělé pod Bezdězem), jež dříve nabízela jen Ornela – začala firma vzorování a výrobu krystalerie utlumovat, až ji v roce 2008/2009 téměř zastavila.

Zdá se, že o moderní vzory krystalerie dnes nemají zákazníci zájem (krystalerii jako takové navíc nepřeje například ani všudypřítomné „antikuřáctví“, protože popelníky patřily mezi důležitou a početnou součást celkové nabídky). Zatímco firma JaS Schubert se časem propracovala alespoň k svébytným historizujícím vzorům, TOM více méně jen replikuje „desenskou“ meziválečnou produkci. Tradiční meziválečné a poválečné kolekce se drží též rodinná firma František Halama. Vzory jizerskohorské krystalerie z těchto období s úspěchem nabízí též některé další firmy, například brusírna Pesničák v Josefově Dole.

Poptávka po řadě výrobků z kolekce INGRID stále trvá. Obor jako takový ale již v podstatě neexistuje. Místo tisíců vzorů se jich na trhu uplatňuje několik desítek. Z průmyslové výroby, i když náročné a vkusné, se stává téměř etnografická záležitost – zapomínané řemeslo. Nezbývá než věřit, že se umělecká krystalerie přesto nakonec nestane jen vzpomínkou. Křišťálovou a – matnou.

Doporučená literatura k tématu:

  • Nový Petr, Lisované sklo a krystalerie v Jizerských horách, Jablonec nad Nisou 2002 (vyprodáno)
  • Časopis Pressglas-Korrepsondenz; od 1998

Největší veřejná sbírka krystalerie na světě:

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou; umělecká krystalerie je součástí stálé expozice

Fotogalerie

Váza Viola, 2004

Firma Ornela a.s. Zásada, divize Desenské sklárny
Návrh Václav Hanuš
Foto Ornela a.s., Jiří Kovanic

Váza Horské lilie, 2005

Firma Ornela a.s. Zásada, divize Desenské sklárny
Návrh dekoru Ilona Staňková
Foto Ornela a.s., Jiří Kovanic

Set Horské lilie, 2005

Firma Ornela a.s. Zásada, divize Desenské sklárny
Návrh dekoru Ilona Staňková
Foto Ornela a.s., Jiří Kovanic

Žadiniréra karusel, 1999

Firma Ornela a.s. Zásada, divize Desenské sklárny
Návrh Rony Plesl
Foto Ornela a.s., Jiří Jiroutek

Vázy Hermés a Dionýsos, 2002

Firma Ornela a.s. Zásada, divize Desenské sklárny
Návrh Studio IRDS
Foto Ornela a.s., Jiří Kovanic

Lisovaná plastika Elektra, 2002-2005

Firma Ornela a.s. Zásada, divize Desenské sklárny
Návrh Studio IRDS
Foto Ornela a.s., Jiří Kovanic

Lisovaná plastika Prométheus, 2002-2005

Firma Ornela a.s. Zásada, divize Desenské sklárny
Návrh Studio IRDS
Foto Ornela a.s., Jiří Kovanic

V. Po stopách slavných sklářských rodů: Wanderové

Pátý a závěrečný díl – Od obchodu s turnovskými kameny po dědičný rytířský titul

Wanderové se v průběhu 16. století vypracovali mezi nejvýznamnější sklářské rodiny renesančních Čech. Osudy ratolestí této větve jsou dokladem pozoruhodné cesty vedoucí od huťmistrů a malířů skla z 16. a 17. století k vysokým postům ve státní správě habsburské monarchie na konci 18. a v první polovině 19. století. Závěrečný pátý díl je věnovaný různorodé činnosti příslušníků rodu od počátku 18. do konce 19. století.

Celý článek

V. Po stopách slavných sklářských rodů – Riedelové

Pátý díl – Osudy polubenské linie v první polovině 20. století

Pro polubenskou sklářskou a textilní firmu Josef Riedel nezačalo 20. století šťastně. Uprostřed léta roku 1901 v pouhých 48 letech zemřel nejmladší syn „sklářského krále“ Otto Riedel (1853-1901), který měl na starosti textilní „divizi“ podniku. Zanechal po sobě syny Ottu ml. a Waldemara. Rodinný byznys to ale nepoznamenalo. Roku 1903 byla stržena stará huť na Jizerce. V rámci oslav 150 let přítomnosti rodu Riedelů v kraji nechala polubenská firma na své náklady vystavět a vybavit plicní léčebnu poblíž tehdejší tanvaldské okresní nemocnice, jež byla otevřena o rok později. Wilhelm Riedel (1849 – 1929), senioršéf firmy, a Josef Riedel ml. (1862 – 1924) obdrželi v roce 1905 od císaře vyznamenání za zásluhy o rozvoj průmyslu. O dva roky později byla v areálu příchovického hutního kompexu zahájena stavba další hutě na tyčovinu a v roce 1909 bezdětný Wilhelm Riedel adoptoval své synovce Ottu ml. a Waldemara, jenž později úspěšně spravoval firemní velkostatek Krušina u Podbořan na Lounsku. Senioršéfa firmy vedly k adopci nejen důvody lidské, ale i čistě ekonomické – zabránilo se tak dědickému řízení a zbytečným výdajům do státní pokladny. Celý článek

III. Vzlety a pády sklářského a bižuterního průmyslu v období socialismu v letech 1970 – 1989

 Sklo a bižuterie jako devizová priorita státu

Dle dostupných statistických ukazatelů československý průmysl skla a bižuterie z hlediska hodnoty vyvezeného zboží nepřetržitě rostl od poloviny 60. let až do konce éry socialistického hospodářství. Do roku 1980 se též zvyšoval objem utavené skloviny i hotových výrobků, přičemž spotřeba energie zůstávala v podstatě konstantní. Zatímco mezi lety 1970-1975 se z ČSSR exportovalo skla a bižuterie za 4,7 miliardy Kčs, 1975-1980 za 6 miliard Kčs, 1980-1985 za 7,6 miliard Kčs a 1985-1990 dokonce za 10,4 miliard Kčs. Celý článek

XII. Glass Excellence – Lenka Husárková

V pondělí 30. 11. 2015 v 18h proběhne vernisáž výstavy Krystalický svět a prezentace tvorby sklářské výtvarnice a designérky Lenky Husárkové.

Pro Lenku Husárkovou je charakteristická absence sklářské barvy. Pracuje pouze s čirým křišťálem, který dál zušlechťuje, například kombinací se solí. Ta vytváří krystalickou strukturu, která se v symbióze s okolním světem neustále mění. Ve své práci si všímá podobnosti skla a soli. Sůl dokáže měnit své skupenství, dokáže být křehká i tvrdá zároveň, podobně jako je tomu u skla. Výstava je souhrnem autorčiny tvorby, kterou vytvořila v průběhu minulých dvou let. Její práce bilancuje na hraně pomíjivosti a věčnosti, čemuž nasvědčuje i volba témat jako je například smrt.

Asi nejznámějším autorčiným dílem je diplomová práce Rozpustné životy, kde se snaží do českého prostředí propašovat netradiční pohřební rituály, konkrétně rozpuštění popela v moři. Moře, jakožto zdroj života a soli představuje symbolické uzavření kruhu. Funerální design bude na výstavě zastoupen také dílem Darth Vader. Objekty Daň za křehkost představují jakési solné květy, které jsou tenké jako papír a neuvěřitelně křehké, bortí se i při sebemenší manipulaci. Právě křehkost dodává práci nový náboj, stejně jako sen, který netrvá věčně. Protikladem k tomuto jemnému a choulostivému dílu se jeví práce Sůl nad zlato, která ukazuje další vlastnost soli – tvrdost. Dále na výstavě budou k vidění např. solné dózy nesoucí název podle slavného Hitchcockova hororu Ptáci nebo nápojový set Zářez na pažbě, který zase reaguje na pomíjivost mezilidských vztahů.

Lenka Husárková je absolventkou Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově, ateliéru Design světelných objektů, Fakulty umění a designu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ateliér Přírodní materiály a dále pražské UMPRUM, kde studovala v ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla. V roce 2013 a 2015 byla vybrána do užšího výběru mezinárodní sklářské soutěže Stanislav Libenský Award. V rámci letošního ročníku vyhrála zvláštní cenu za design aukční láhve Pislner Urquell. Na výrobě láhve aktuálně pracuje spolu s výtvarníkem Bořkem Šípkem. Na konci roku se bude láhev dražit a celý výtěžek z aukce bude věnován centru Paraple, které pomáhá lidem po poranění míchy. Autorka v současné době působí jako designérka ve společnosti Crystal BOHEMIA, a. s.

Doprovodné akce v rámci výstavy:

15.12. (út)  18:00                      Komentovaná prohlídka s autorkou výstavy

19.12. (so)  14:00 – 16:00       Vánoční workshop pro rodiny s dětmi

 Výstava bude k vidění každý všední den od 1. 12. 2015 do 3. 1. 2016.

Tisková zpráva

pozvanka_GE_XII

Mediální odkazy:

Desing Magazin – Lenka Husárková vystavuje svůj Krystalický svět

Desing Cabinet – rozhovor s Lenkou Husárkovou

Recenze na www.kulturaok-eu.cz od Ing. Olgy Koníčkové

ABART – Lenka Husárková: Krystalický svět

Fotografie Martina Fryče z vernisáže

Artmap – Krystalický svět

Fotografie z vernisáže:

Fotografie výstavy:

XI. Glass Excellence – Niina-Anneli Kaarnamo

V úterý 16. června 2015 v 18h proběhne vernisáž výstavy „Vytvořené štěstí: struktura a nicota“ sklářské výtvarnice Niiny-Anneli Kaarnamo.

V roce 2005 absolvovala Niina-Anneli Kaarnamo bakalářské studium na Seinäjoki univerzitě aplikovaných věd ve Finsku. Poté studovala foukání uměleckého skla. V letech 2007-2009 působila jako vedoucí ateliéru skla na Aalto univerzitě umění a designu v Helsinkách. V roce 2014 se zúčastnila mezinárodní soutěžní výstavy Stanislav Libenský Award se svojí absolventskou prací z Estonské akademie umění, kde získala magisterský titul. Současně studovala na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, obor socha, objekt a instalace, kde o rok později v rámci stáže pracovala jako asistentka. Aktuálně žije a pracuje jako nezávislá umělkyně v Tallinu v Estonsku. Má za sebou řadu skupinových i samostatných výstav v několika zemích.

Tvorba Niiny-Anneli Kaarnamo je experimentální a silně ovlivněná vlastní prostorovou zkušeností. Velmi se zajímá o struktury a rozhraní okolního prostředí. Její tvorba vychází z použitých materiálů a momentálně nachází inspiraci v geometrii, kterou můžeme vidět kolem sebe v běžném životě. Autorka se se zajímá o nahodilost, logiku a strukturu mysli.

Výstava s názvem „Vytvořené štěstí – struktura a nicota“ zahrnuje site-specific instalaci a sérii skleněných objektů. Objekty vychází ze silného konceptu i materiálu – skla a byly vytvořeny speciálně pro tuto pražskou výstavu. Výstava představuje jakési uchopení a utvrzení struktury, strachu a štěstí v rámci jediné reality.

Celý článek

Kurz leptání skla

Kurz povede Miroslava Kupčíková, autorka výstavy Na hraně, která je aktuálně k vidění v Pražské galerii českého skla. Tento kurz má za úkol naučit techniku leptání/matování skla v ´domácích´ podmínkách. K dispozici budete mít 1 skleničku. Můžete si přinést i Vaši vlastní skleničku, misku a podobně, jen nesmí být z varného (borosilikátového) skla. Vhodné pouze pro dospělé nebo děti s doprovodem dospělých.

Minimální počet, aby mohl kurz proběhnout, je 5 účastníků.

Nutná registrace: info@praguegallery.com

Kurz je ZDARMA a uskuteční se 23. 5. 2015 ve 14:00

X. Glass Exellence – výstava Na hraně výtvarnice a sklářky Miroslavy Kupčíkové

V pondělí 20. dubna 2015 v 18h proběhne vernisáž výstavy Na hraně výtvarnice a sklářky Miroslavy Kupčíkové.

Miroslava Kupčíková pracuje v posledních letech nejvíce s průmyslovými materiály. Zabývá se zkoumáním hranic, novými souvislostmi a vnitřním napětím mezi křehkým sklem a pružnou pryžovou duší. Kupčíková se věnuje zejména momentům napětí a rovnováhy, které jsou výsledkem propojení těchto odlišných forem. Jedná se tak o proces hledání hranic jednotlivých materiálů, jež jsou zasazeny do konkrétního prostředí, jako jeho nově působící součást.

V prostorách PGČS budou prezentovány mimo jiné objekty nazvané Dech duše, které dosud nebyly nikdy vystaveny. Při tvorbě těchto objektů experimentovala autorka přímo na huti. „Během procesu vytváření těchto děl jsem vyzkoušela vyfouknutí celého objemu pryžové duše přímo do skloviny. Vzduch byl přenášený pomocí hadičky a sklářské píšťaly – díky tomu mohl být vzduch vytlačován přímo do skloviny a proměňovat se, růst v nový objekt,“ dodává Kupčíková. Celý experiment byl zdokumentován a krátký sestřih videa bude na výstavě ke zhlédnutí spolu s vystavovanými objekty.

Umělkyně hledá tvůrčí nápady v krajině a prostředí, ze kterého pochází, v tradicích a ručních řemeslech. Ráda experimentuje s materiálem.  Baví ji plastiky tvarované foukáním na huti nebo nad kahanem, stejně jako plastika tavená. Sklo se stalo jejím hlavním výrazovým prostředkem. Na práci se sklem autorku inspiruje zejména fakt, že může pracovat nejen s hmotou a strukturou, ale především také se světlem ve všech jeho podobách.

Miroslava Kupčíková je absolventkou ateliéru Design skla na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zúčastnila se soutěžní výstavy Stanislav Libenský Award 2012 se svou bakalářskou prací Folklor  a v roce 2014 se taktéž dostala do úzkého výběru této mezinárodní výstavy, a to s magisterskou prací Pneuma. Ve stejném roce vyhrála v rámci soutěže zvláštní cenu za návrh aukční lahve Pilsner Urquell.

Výstava bude probíhat od 21. 4. do 22. 5. 2015

Prezentace M. Kupčíkové ke stažení zde