Rubrika: Po stopách slavných sklářských rodů: Riedelové

I. Po stopách slavných sklářských rodů: Riedelové

Pražská galerie

První díl – Vzestup (18. století)

Riedelové bezesporu patří mezi nejvýznamnější sklářské rody českého původu. Ze skromných poměrů vybudovali během tří generací sklářské impérium dominující výrobě skla a bižuterie v Jizerských horách, které patřily k nejvýznamnějším sklářským enklávám světa. Riedelovský příběh pokračoval i po roce 1945, kdy jim byl veškerý majetek zabaven a znárodněn. Po těžkých začátcích našli nový domov v rakouském Kufsteinu a opět se zařadili mezi významné sklářské podnikatele, i když místo výroby bižuterie a dekorativního či technického skla se začali věnovat zejména ručnímu nápojovému sklu.

Celý článek

II. Po stopách slavných sklářských rodů – Riedelové

Pražská galerie

Druhý díl – Pevné základy (1. polovina 19. století)

Riedelové bezesporu patří mezi nejvýznamnější sklářské rody českého původu. Ze skromných poměrů vybudovali během tří generací sklářské impérium dominující výrobě skla a bižuterie v Jizerských horách, které patřily k nejvýznamnějším sklářským enklávám světa. Riedelovský příběh pokračoval i po roce 1945, kdy jim byl veškerý majetek zabaven a znárodněn. Po těžkých začátcích našli nový domov v rakouském Kufsteinu a opět se zařadili mezi významé sklářské podnikatele, i když místo výroby bižuterie a dekorativního či technického skla se začali věnovat zejména ručnímu nápojovému sklu. Po smrti Johanna Leopolda Riedela roku 1800 – zakladatele rodinného jmění -, vlastnili jeho synové sklárny na Nové Louce a Kristiánově. Vznikly tak dvě rodové větve, které navzájem spolupracovaly i soupeřily.

Celý článek

III. Po stopách slavných sklářských rodů – Riedelové

Pražská galerie

Třetí díl – Polubenská linie a zrod impéria (2. polovina 19. století)

Riedelové bezesporu patří mezi nejvýznamnější sklářské rody českého původu. Ze skromných poměrů vybudovali během tří generací sklářské impérium dominující výrobě skla a bižuterie v Jizerských horách, které patřily k nejvýznamnějším sklářským enklávám světa. Riedelovský příběh pokračoval i po roce 1945, kdy jim byl veškerý majetek zabaven a znárodněn. Po těžkých začátcích našli nový domov v rakouském Kufsteinu a opět se zařadili mezi významné sklářské podnikatele, i když místo výroby bižuterie a dekorativního či technického skla se začali věnovat zejména ručnímu nápojovému sklu.

Celý článek

IV. Po stopách slavných sklářských rodů – Riedelové

Pražská galerie

Čtvrtý díl – Osudy kristiánovské linie (1860 – 1945)

Díky podnikatelské dravosti a prozíravosti „sklářského krále Jizerských hor“ Josefa Riedela (1816 – 1894) se dnes v souvislosti se sklářským rodem Riedelů zmiňuje většinou jen jím založená polubenská linie. Pozornost si ale jistě zaslouží též osudy staré „kristánovské“ větvě, protože i aktivity jejích příslušníků měly pro sklářskou a bižuterní výrobu na severu Čech nezanedbatelný význam. V 50. letech 19. století se totiž Karl Josef Riedel ml. (1803-1875) vrátil lesk nejstarší rodové sklárně na Kristiánově, v níž se věnoval výrobě skleněných polotovarů pro jablonecké zboží – bižuterii, drobné užitkové sklo a lustrové díly. A dařilo se mu tak, že jedna sklárna nakonec přestala stačit.

Celý článek

V. Po stopách slavných sklářských rodů – Riedelové

Pražská galerie

Pátý díl – Osudy polubenské linie v první polovině 20. století

Pro polubenskou sklářskou a textilní firmu Josef Riedel nezačalo 20. století šťastně. Uprostřed léta roku 1901 v pouhých 48 letech zemřel nejmladší syn „sklářského krále“ Otto Riedel (1853-1901), který měl na starosti textilní „divizi“ podniku. Zanechal po sobě syny Ottu ml. a Waldemara. Rodinný byznys to ale nepoznamenalo. Roku 1903 byla stržena stará huť na Jizerce. V rámci oslav 150 let přítomnosti rodu Riedelů v kraji nechala polubenská firma na své náklady vystavět a vybavit plicní léčebnu poblíž tehdejší tanvaldské okresní nemocnice, jež byla otevřena o rok později. Wilhelm Riedel (1849 – 1929), senioršéf firmy, a Josef Riedel ml. (1862 – 1924) obdrželi v roce 1905 od císaře vyznamenání za zásluhy o rozvoj průmyslu. O dva roky později byla v areálu příchovického hutního kompexu zahájena stavba další hutě na tyčovinu a v roce 1909 bezdětný Wilhelm Riedel adoptoval své synovce Ottu ml. a Waldemara, jenž později úspěšně spravoval firemní velkostatek Krušina u Podbořan na Lounsku. Senioršéfa firmy vedly k adopci nejen důvody lidské, ale i čistě ekonomické – zabránilo se tak dědickému řízení a zbytečným výdajům do státní pokladny. Celý článek