II. Krize a konjunktury ve sklářském a bižuterním průmyslu v letech 1815 – 1873

Situace v první polovině 19. století

Počátek 19. století zastihl české sklo a bižuterie v období těžké hospodářské krize habsburské monarchie, vrcholící po další válečné porážce uštědřené Francií roku 1809. Snaha řešit nedostatek stříbrných mincí vydáváním papírových peněz, tzv. bankocetlí, skončila finančním úpadkem státu. Dne 15. března 1811 byla direktivním zásahem snížena hodnota bankocetlí na jednu pětinu! Protože sklářství nepřála ani panující móda a estetické kánony, zkrachovala v tomto období řada firem, například mnohé obchodní kompanie z Novoborska.

Po skončení napoleonských válek a uklidnění poměrů v Evropě naopak české sklářství mezi lety 1820 – 1850 zažívalo dlouhé období prosperity, vrcholící ve třicátých letech 19. století. Významně k ní přispěl nový módní styl nazvaný biedermeier, jenž si liboval v sytých barvách a imitacích přírodnin, čemuž se čeští skláři dokázali rychle přizpůsobit. Pominout jistě nelze ani úlohu jedinečných osobnostní – technologů a odvážných podnikatelů – Friedricha Egermanna, Johanna Pohla, hraběte Georga Franze Buquoye, Johanna Meyra či Franze Riedela (nové barvy a typy skla, lazury, vrstevné sklo, nitkované sklo aj.), i excelentních rafinérů, například rytce skla Dominika Biemanna. V bižuterii se během tohoto období definitivně prosadily sklárny jako hlavní základny výroby polotovarů, a to z nekompozičního skla, což mělo vliv na výrazný růst objemu produkce.

Liberalizace podnikání v 50. letech 19. století

V padesátých letech 19. století nastala určitá stagnace českého sklářství způsobená pozdní reakcí většiny firem na nástup historismů a jistou nevůlí k technologickým i výrobním modernizacím, tak příznačným pro soudobou „západní“ konkurenci a USA. Zároveň se však s modernizací a liberalizací poměrů v císařství vytvářely předpoklady budoucí ekonomické prosperity. V důsledku revolučního roku 1848 zaniklo poddanství, dvě léta nato vznikly obchodní a živnostenské komory a celní politika se v 50. letech změnila z prohibiční na ochranářskou (zrušeny celní hranice s Uhrami, zrušena většina vývozních a dovozních omezení, vydán Všeobecný celní tarif). Zcela ekonomický liberalismus do habsburské monarchie pronikl Živnostenským zákonem z 20. prosince 1859, moderní právní normou, zavádějící naprostou svobodu výroby a obchodu. Živnosti byly rozděleny na svobodné (většina) a koncesované, cechy zanikly a nahradila je odborná společenstva. „Osvobozování“ podnikání od přísných regulí pokračovalo i v následujícím desetiletí.

Zakladatelská horečka 60. let 19. století

Všeobecná hospodářská konjunktura panovala v letech 1860 – 1873, zejména pak od roku 1867, což platí i pro sklářský a bižuterní průmysl. Nové sklářské hutě, rafinerie a exportní firmy v těchto letech vyrůstaly jako houby po dešti, a to nejen v českých zemích, ale i v Uhrách (včetně území dnešního Slovenska). Nastala „doba gründerská“. Utěšeně se sice zvětšoval objem výroby, vznikala a rozvíjela se i nová výrobní odvětví (kovová bižuterie, krystalerie, lisované sklo aj.), „stálicí“ však zůstávala výtvarná regrese a zaostávání v „trendovém“ dekorativním skleněném zboží za evropskými konkurenty. Důsledkem této skutečnosti bylo časté lákání zákazníků na přijatelnou (až podbízivou) cenu, což v sobě neslo zárodek budoucích tíživých problémů. České sklo tak na světových trzích – obecně řečeno – získalo pověst výrobku výhodného v poměru kvalita-cena, ale bez puncu exkluzivity, který mělo naposledy v době biedermeieru. Ten si naopak uchovala produkce anglická a francouzská, v habsburské monarchii v hojné míře napodobovaná.

Důsledkem první světové konjunktury byla první světová krize, která udeřila nečekaně na jaře roku 1873. Ekonomický liberalismus našel své hranice, na nichž skončily svou podnikatelskou pouť i mnohé sklářské a bižuterní firmy. Za vrchol krize je označován rok 1875, ve sklářské a bižuterním průmyslu se však situace příliš nezlepšila ani poté. Pro ilustraci – jen počet vývozců a exportérů bižuterie v Jizerských horách klesl mezi lety 1870 – 1876 téměř o jednu třetinu!

Fotogalerie

pohár – bakchus, 1850-1870

Polotovar a výbrus Hraběcí Harrachovská sklárna, Nový Svět
Rytina ve stylu Karla Pfohla (1826-1894), Kamenický Šenov
Křišťálové sklo vrstvené měděným rubínem, broušené, ryté
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2009)

Zpěvácký pohár s víkem pro jablonecký spolek Liederkranz, 1866

Hraběcí Harrachovská sklárna, Nový Svět
Křišťálové sklo, foukané, matované, hutní nálepy granátových perliček malované zlatem, malba zlatem – rozviliny a vinné listy, dva medailony z mléčného skla malované smaltem a zlatem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2009)

Mušle – schránka na flakónky, 1840-1860

Hraběcí Harrachovská sklárna, Nový Svět
Bílé opálové sklo, foukané, malované zlatem, nálepy bižuterních kamenů, montura ze žlutého kovu, flakónky z modrého opálového skla
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (1998)

Číše s uchem – dar k jmeninám, 1841

Firma Franz Riedel, Jizerka (Wilhelmshöhe)-Antonínov nebo Hraběcí Harrachovská sklárna, Nový Svět
Uranové sklo Anenská žluť (Annagelb), foukané, broušené, malované zlatem – nerokoková ornamentika, text
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2009)

Číše – portrét neznámého muže, 1826

Polotovar a výbrus Hraběcí Harrachovská sklárna, Nový Svět
Rytina Dominik Biemann (1800-1857), Praha nebo Františkovy Lázně Křišťálové sklo, foukané broušené a ryté
Nejstarší známá signovaná rytcova práce – signováno na dně D. B. 1826.
Stálá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Foto Tomáš Hilger (2009)