Rubrika: Luxus pro každého: Kapitoly z historie a současnosti umělecké krystalerie

Mnozí obchodníci se starožitnostmi i sběratelé dnes rozlišují pouze dvě firmy, které se v Jizerských horách věnovaly umělecké krystalerii – Heinrich Hoffmann a Curt Schlevogt.

Může za to jak přerušení dějinné paměti vyvlastněním v roce 1945, tak patrně i nevůle k přesné identifikaci. Je přeci jednodušší (a zaručeně výnosnější) připsat vzor firmě Schlevogt, nežli někomu v podstatě neznámému. Dochované vzorníky dalších firem jasně ukazují, že výrobců bylo více a také si zaslouží své místo na slunci.

Umělecká krystalerie rafinerie Josef Schmidt z Příchovic

Firmu založil Josef Schmidt mezi lety 1864 – 1875 (údaje z adresářů se liší) jako brusírnu na tehdy novinkovou krystalerii, drobné užitkové sklo imitující v dekorech anglické zboží (károkaménkový „diamantový“ výbrus) a lustrové díly. Před první světovou válkou již rafinerie svou produkci pravidelně představovala na prestižních lipských veletrzích a samostatně prodávala prostřednictvím trvalých obchodních zástupců v Berlíně, Paříži, Londýně, Vídni, Hamburku a Varšavě. Vedle brusírny v Příchovicích provozovala ještě závody v Kořenově a Harrachově, kde celkem 150 lidí zhotovovalo lustrové sklo, ověsky, sklo do montáží, popelníky, kancelářské sklo, solničky i kompletní menážky, zátky do flakónů, vázy na květiny nebo skleněné oči pro vycpaniny. Později byla centrála přeložena do Dolního Polubného.

V polovině 20. let se začal podnik – označovaný tehdy již za „továrnu na skleněné zboží“ – profilovat též jako výrobce umělecké krystalerie francouzského střihu, především toaletního skla se zátkami ve tvaru stylizovaných květů v kombinaci s hladce broušenými korpusy nebo flakóny s celoplošným reliéfním dekorem. Nákres flakónu ve stylu Lalique, datovaný k 25. březnu 1924, je dokonce dosud nejstarším dokladem výroby (nebo pokusu o výrobu) umělecké krystalerie v Jizerských horách!

Vzorníky z třicátých let obsahují zejména předměty s florálními motivy (nechybí ale ani toaletní souprava s motivem páva aj.) z lisovaného čirého a barevného skla (topas, lila, zelená aj.) v některých případech zušlechtěného leptáním, matováním, leštěním, případně stříkáním barvou. Lisované a foukané skleněné polotovary rafinerii dodával sklářský komplex Josef Riedel se sídlem v Dolním Polubném.

Dochované návrhy provedené většinou tužkou nebo tuží, někdy kolorované a v v některých případech datované, vypovídají o tom, že firma se v tomto desetiletí intenzivně věnovala vzorování hranovaného skla geometrických jednoduchých i asymetických tvarů v kombinaci s modelovanými zátkami (florální motivy, galantní scény).

Přestože světová ekonomická krize třicátých let a poté druhá světová válka firmu Josef Schmidt citelně postihly, působila v Jizerských horách až do vyvlastnění v roce 1945, kdy se jako německý podnik ocitla pod národní správou. K 1. lednu 1947 značka zmizela ze světa, když se provozy staly součástí národního podniku Krystalerie, později včleněného do národního podniku Jablonecké sklárny.

Umělecká krystalerie rafinerie Johann Umann z Potočné

Johann Umann zřídil svou první brusírnu roku 1860. Předtím pracoval v původně hodkovické firmě firmě Ferdinand Unger, které provozovala sklárny v Temném Dole Maršova a rafinerii v Novém Boru a zejména Potočné.

Umann zažíval strmý vzestup. V sedmdesátých letech se za své zboží dočkal ocenění na dvou světových výstavách (Vídeň 1873, Philadelphie 1876) a ročně z Riedelovských skláren odebíral polotovary za více než 70 tisíc zlatých. Není divu, že brzy provozoval obchodní zastoupení v Paříži, Londýně a Berlíně. Zhotovoval tehdy krystalerii včetně lustrové skla a polotovary pro bižuterii.

Za zmínku jistě stojí, že roku 1893 firma v Potočné uvedla do provozu první brusírnu na optické sklo v Rakousku-Uhersku! Před světovou válkou podnik tvořilo již osm brusíren s 300 zaměstnanci, což jej činilo v oboru krystalerie jedním z největších v Jizerských horách. Zákazníkům tehdy nabízela broušené optické hranoly, lustrové ověsky, teploměry, kalamáře, menážky, flakóny, imitace diamantů, opticky broušené čočky pro koncová světla jízdních kol či vlaků, stereoskopy a brýlová skla.

V roce 1922 firma dokonce dávala práci 400 lidí, pak však přišel úpadek. Roku 1926 se významným vlastníkem podniku stala Anglo-československá banka a přeměnila jej na akciovou společnost. S novým vedením přišel i nový směr – umělecká krystalerie, v první řadě flakonérie. Firemní vzorníky toaletního skla z tohoto období obsahují především ve tvaru i dekoru moderní sortiment. Z uměleckého lisovaného skla jsou zastoupeny flakóny, rozprašovače i celé toaletní sety s celoplošnými reliéfními dekory a modelovanými zátkami. Vedle florálních motivů (květy, ovoce) je bohatě zastoupena i fauna (motýl, ryby, pavouk nebo papoušci), nezbytné dívčí a ženské akty i geometrické dekory. Zvláštní zmínku si zaslouží toaletní set, kde flakón, rozprašovač i dóza byly zhotoveny v podobě slona. Častá je též kombinace hranovaného flakónu s modelovanou florální zátkou. Povrch výrobků byl často stříkán barvou nebo matován. Vedle křišťálového skla se tento sortiment vyráběl i ze sklovin jade, perlový opál či koralin. Některé modely měly své vlastní obchodní názvy, například KORUNA, ŠLAHOUN, ROSA, SLUNCE, BRILIANT, ORCHIDEJ, RůŽE či OBLAK.

Stejně jako firma Schmidt a další, i Umann velice utrpěl během světové ekonomické krize a druhé světové války. Roku 1941 se podnik fakticky ovládli polubenští Riedelové, kteří do ní finančně vstoupili tři léta předtím. Po skončení války byla zavedena národní správa, následovalo včlenění do národního podniku Krystalerie, přičemž optickou část získal národní podnik Okula.

Fotogalerie

Návrh flakónu ve stylu Lalique, 1924

Firma Josef Schmidt, Příchovice
Lisované sklo s reliéfním dekorem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Návrh flakónu ve stylu Lalique, po 1924

Firma Josef Schmidt, Příchovice
Lisované sklo s reliéfním dekorem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Flakón ve stylu Lalique, po 1924

Firma Josef Schmidt, Příchovice
Lisované sklo s reliéfním dekorem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Návrh florální zátky, po 1935-1938

Firma Josef Schmidt, Příchovice
Lisované sklo
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Návrh florální zátky, po 1935-1938

Firma Josef Schmidt, Příchovice
Lisované sklo
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Flakón a rozprašovač Slunce, po 1926

Firma Johann Umann, Potočná
Lisované sklo s reliéfním dekorem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Toaletní soupravy, po 1926

Firma Johann Umann, Potočná
Lisované sklo s reliéfním dekorem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Z nabídky voňavkových flakónů, po 1926

Firma Johann Umann, Potočná
Lisované sklo s reliéfním dekorem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Návrh rozprašovače, od 1926

Firma Johann Umann, Potočná
Lisované sklo s reliéfním dekorem
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Mnozí obchodníci se starožitnostmi i sběratelé dnes rozlišují pouze dvě firmy, které se v Jizerských horách věnovaly umělecké krystalerii – Heinrich Hoffmann a Curt Schlevogt.

Může za to jak přerušení dějinné paměti vyvlastněním v roce 1945, tak patrně i nevůle k přesné identifikaci. Je přeci jednodušší (a zaručeně výnosnější) připsat vzor firmě Schlevogt, nežli někomu v podstatě neznámému. Dochované vzorníky dalších firem jasně ukazují, že výrobců bylo více a také si zaslouží své místo na slunci.

Umělecká krystalerie rafinerie Gebrüder Feix z Albrechtic v Jizerských Horách

Přestože firma Gebrüder Feix administrativně sídlila v Albrechticích, všechny její základní provozy stály v Jiřetíně pod Bukovou. V létě roku 1861 ji založili bratři Johann Feix a Cölestin Feix, jímž s počátečním kapitálem pomohl polubenský velkopodnikatel Josef Riedel. Původně Feixové se sklem a skleněným zbožím pouze obchodovali. Když mladší ze společníků roku 1867 odešel do Ameriky, začal se Johann Feix věnovat i výrobě. Postupně provozoval brusírny nejen v Jiřetíně, ale i Albrechticích a Antonínově.

Již v sedmdesátých letech Feix patřil mezi zavedené a pro vysokou kvalitu produkce vyhledávané výrobce skleněných knoflíků a jetové bižuterie. Vyvinul dokonce nový typ těchto ozdob, tzv. nýtovanou černou bižuterii, již si pod názvem Riveted Jet nechal roku 1877 patentovat. V následujícím desetiletí Feix v Jiřetíně vystavěl továrnu určenou zejména na výrobu knoflíků (1882) a rok nato se dočkala patentové ochrany další jím vyvinutá novinka – galvanoplastické smaltované dekory na skle.

Vzkvétala též výroba novinkové krystalerie včetně lustrových ověsků. Firma své výrobky exportovala sama, polotovary nakupovala ze skláren firmy Josef Riedel Polubný. Již na počátku sedmdesátých let dodávala svůj sortiment do celé Evropy. Cestu k zákazníkům v Severní Americe a Africe Feixovi otevřela ocenění, jež získal na světových výstavách ve Vídni (1873) a Paříži (1889).

Roku 1902 se firemními společníky stali Ing. Max Feix a Alfred Feix, synové Johanna Feixe. Péči o výrobu a vzorování krystalerie měl na starosti zejména první z nich. Jím navržené vzory byly podle dobového svědectví pro svou kvalitu častým zdrojem napodobování jizerskohorskou konkurencí. Co konkrétně rafinerie svým zákazníkům na počátku 20. století nabízela? Čiré křišťálové sklo zdobené neoempírovým diamantovým výbrusem, sklo se secesní hlubokou rytinou rostlinných dekorů a firemní specialitu – ryté křišťálové sklo s galvanicky upevněnými, emailem malovanými měděnými montážemi v indickém stylu. Úspěchů firma pravidelně dosahovala též na veletrzích v Lipsku. Před rokem 1914 podnik zaměstnával 300 lidí. Registrovanou značkou firmy byla již tehdy zlatočerná včela – symbol píle – s nápisem FEIX.

Společnost prosperovala i ve dvacátých letech 20. století, když zaměstnávala již 500 dělníků, světová ekonomická krize a historické události třicátých let ji však velmi poznamenaly. Pevnou půdu pod nohama se tehdy snažila získat vzorováním umělecké krystalerie. V časopisu Schaulade z roku 1931 se prezentovala hranovaný toaletním setem z čirého skla zdobeného na zbroušených hranách lazurami (ve sbírce jabloneckého muzea je doložena černá, červená a též modrá a zlatá dekorace). Po celá třicátá léta firma ve velkém vyráběla – jak dokládají vzorníky – krystalerii z transparentního barevného skla zdobenou stylovými funkcionalistickými nebo kubistickými výbrusy. Vedle tohoto sortimentu samozřejmě stále produkovala i velké množství tradiční bohatě broušené krystalerie.

Když Ing. Max Feix na jaře 1944 nešťastnou náhodou zemřel při leteckém poplachu, zdědil podnik syn Max Albert Feix. Po skončení války byla firma vyvlastněna a její majitel roku 1946 odsunut. K 1. lednu 1947 byla firma začleněna do národního podniku Krystalerie, jenž později pohltil národní podnik Jablonecké sklárny.

Umělecká krystalerie rafinerie Franz Josef Vater & Co. v Josefově Dole Uměleckou krystalerii, zejména flakóny elegantních tvarů a dekorů, produkovala od konce dvacátých let 20. století josefodolská rafinerie Franz Josef Vater & Co., založená již roku 1875. Ještě v adresáři pro rok 1914 jsou jako jediný typ výrobku uváděny lustrové ověsky. Teprve od roku 1928 jsou v produkci firmy doloženy bohatě profilované broušené tvary flakonérie z bezbarvého křišťálového skla na odsazené nožce, malé flakóny s dekorem i hladinářsky broušené či lisované sypátko ve tvaru sovy.

Toaletní sklo s lisovaným reliéfním dekorem se poprvé objevuje v roce 1929 – korpusy flakónů a rozprašovačů hranovaných funkcionalistických tvarů jsou zdobeny celoplošnými dekory ve stylu art deco. V následujícím roce si firma zaregistrovala nápadité asymetrické vzory hladce broušeného toaletního skla (flakóny, rozprašovače, toaletní soubory) se zátkami bez dekoru nebo s  lisovaným reliéfním motivem „Diana a amorek“. Nové vzory této produkce, kterou Vater vyráběl podle aktuálních módních požadavků z barevných sklovin jsou průběžně zdokumentovány až do roku 1931. V tomto roce nabízela toto toaletní sklo svým zákazníkům v USA obchodní firma Charles L. King New York. Polotovary rafinerie odebírala od skláren Karl Riedel v Josefově Důle (Kamenická huť, Mariina huť).

Firma Vater provozovala vlastní brusírnu a svou produkci vyvážela prostřednictvím etablovaných exportních domů, například Hugo Dahm Jablonec nad Nisou. V roce 1934 z firmy vystoupil Franz Josef Vater a nadále ji pod nezměněným názvem až do konce druhé světové války provozoval Otto Scharf. V roce 1945 byla rafinerie vyvlastněna státem, k 1. lednu 1948 včleněna do národního podniku Krystalerie a následně pod národní podnik Jablonecké sklárny.

Fotogalerie

Ochranná známka firmy Gebrüder Feix, 30. léta 20. století

Reprodukce z dobového adresáře. Na reálných předmětech, uložených v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie, je použita zlatá nálepka s černým písmem.

Krystalerie zdobená hlubokou rytinou, kolem 1900

Firma Gebrüder Feix, Albrechtice v Jizerských horách
Broušené a ryté křišťálové sklo
Reprodukce z publikace G. E. Pazourek, Moderne Gläser (1901)

Reklama z časopisu Schaulade, 1931

Firma Gebrüder Feix, Albrechtice v Jizerských horách
Broušené sklo zdobené černou lazurou

Lahve zdobené geometrickými výbrusy, kolem 1935

Firma Gebrüder Feix, Albrechtice v Jizerských horách
Lisované a broušené sklo, reprodukce ze vzorníku
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Toaletní soupravy zdobené geometrickými výbrusy, kolem 1935

Firma Gebrüder Feix, Albrechtice v Jizerských horách
Lisované a broušené sklo, reprodukce ze vzorníku (analogické soupravy vyráběla ve stejné době též např. firma Moser)
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Flakóny zdobené geometrickými výbrusy, kolem 1935

Firma Gebrüder Feix, Albrechtice v Jizerských horách
Lisované a broušené sklo, reprodukce ze vzorníku
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Flakóny, po 1930

Pro exportní firmu Hugo Dahm v Jablonci nad Nisou sklo dodala rafinerie Franz Josef Vater & Co., Josefův Důl
Lisované sklo s reliéfním dekorem, pasířská montáž, bižuterní kameny
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Flakón, po 1930

Pro exportní firmu Hugo Dahm v Jablonci nad Nisou sklo dodala rafinerie Franz Josef Vater & Co., Josefův Důl
Lisované sklo s reliéfním dekorem, pasířská montáž, bižuterní kameny
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Flakón, po 1930

Pro exportní firmu Hugo Dahm v Jablonci nad Nisou sklo dodala rafinerie Franz Josef Vater & Co., Josefův Důl
Lisované sklo s reliéfním dekorem, pasířská montáž, bižuterní kameny
Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

První polovina třicátých let 20. století se v českém sklářství nesla ve znamení hluboké krize způsobené světovou ekonomickou depresí. Těžce byla nepříznivou situací na trhu stižena též tradiční jizerskohorská krystalerie, které se věnovaly desítky podnikatelů a na dva tisíce dělníků a dělnic. Není proto divu, že když se roku 1934 objevila komerčně velice úspěšná kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt, našli se brzy podnikatelé, kteří začali zákazníkům nabízet „něco podobného“. V minulém díle jsme se zatavili u železnobrodských firem Rudolf Hloušek a František Halama, ty se však nakonec od svého vzoru dokázaly odpoutat. Jinak tomu bylo v případě podniků Bruno Posselt a Vogel & Zappe, když první z nich se inspirovala též vzory z Novoborska.

Firma Bruno Posselt, Tanvald

Ambiciózní Bruno Posselt se začal výrobě a vývozu dutého i lisovaného skla, zejména krystalerie, věnovat mezi lety 1919 – 1920. V brusírně, jejíž zařízení poháněl elektromotor, leštírně ohněm a obchodu zaměstnával až do roku 1945 kolem padesáti lidí. Zpočátku se věnoval zejména laciné produkci včetně nebroušeného, tzv. šmirglovaného zboží, které bylo po dělnických nepokojích na jaře roku 1927 zakázáno. Po roce 1938 se Posselt stal velmi aktivním členem NSDP, díky čemuž získal počátkem čtyřicátých let 20. století arizační úvěr ve výši 2,5 milionů korun úročený pouhými 5,5 %. Získal za něj sklářskou huť s brusírnou v Antonínodole na Jihlavsku, která tehdy dosahovala ročního obratu 1,3 milionů korun (před nacistickou okupací podnik spoluvlastnila jablonecké židovská exportní firma Schindler & Co). Z podnikatele se stal velkopodnikatel. Strmý vzestup však následoval rychlý a zasloužený pád. Po skončení války byl Posselt odsouzen mimořádným soudem v Liberci. Jeho firma na základě Benešových dekretů propadla státu a k 1. lednu 1946 byla včleněna do národního podniku Krystalerie.

Z třicátých let 20. století se dochovalo několik alb s fotografiemi zejména toaletního skla. Vedle samotných flakónů a rozprašovačů tu jsou zachyceny též tří- až devítidílné toaletní soupravy. Jedná se zejména o hranované čiré nebo barevné sklo. Řada fotografií zobrazuje toaletní sklo zdobené černou lazurou, prorývané a matované ve stylu novoborské rafinerie Karl Palda. Vedle geometrických dekorů se uplatnily i rokokizující či japanizující figurální motivy nebo dekor „leopardí kůže“, který proslavila novoborská firma Brüder Podbira. V některých případech Posseltova flakonérie kombinována se zátkami s vylisovaným dekorem. Nedekorované hranované sklo je zobrazeno často jak v kombinaci s tímto typem zátek, tak se zátkami z opakního černého skla.

Lisované zátky jsou zdobeny zejména stylizovanými i naturalistickými pojatými florálními motivy, přítomna je však též dívčí hlava, tančící dívčí akty či amorek. Nechybí samozřejmě ani četné modelované florální zátky ve stylu Schlevogt či korpus flakónu zhotovený ve stejném duchu. V nabídce firmy byly samozřejmě přítomny i tradiční drobné broušené flakóny či bohatě broušené toaletní sklo.

Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou

Firma byla dne 1. května 1935 založena jako veřejná společnost zaměřená – dle zápisu v obchodním rejstříku – na „obchod křišťálovým zbožím s vyloučením řemeslné výroby“. Jejími majiteli byli Gustav Vogel, modelér a cizelér z Kamenického Šenova, a Alois Zappe, jablonecký kreslič a obchodník. Přestože byla firma zrušena již 22. července 1940, její jméno je uvedeno ještě v adresáři pro rok 1942.

Firma Vogel & Zappe vlastnila stovky forem umělecké krystalerie – převážně toaletního skla a zátek. Společnost svým zákazníkům vedle tradiční flakonérie s imitací károkaménkového a bohatého výbrusu nabízela toaletní sklo s modelovanými zátkami i toaletní sklo zdobené celoplošnými reliéfními dekory zřetelně inspirovanými kolekcí INGIRD. Vedle figurálních motivů – zejména aktů nebo rokokizujících scén – jsou hojně zastoupeny florální motivy (konvalinky, růže, stylizované květy aj.). Tento sortiment firma běžně dodávala nejen v křišťálu, ale i v opakních barvách černá, jade, lapis, koralin či slonovina. I proto bývá její produkce dodnes často zaměňována právě s výrobky firmy Curt Schlevogt, i když stejné estetické kvality rozhodně nedosahuje.

Fotogalerie

Toaletní souprava, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo zdobené černou lazurou, matované a ryté ve stylu novoborské firmy Karl Palda.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo zdobené černou lazurou a matované ve stylu dekoru „leopardí kůže“ novoborské firmy Brüder Podbira.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Flakony s modelovanými zátkami, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Flakony s modelovanými zátkami, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Likérová souprava, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo zdobené stříkanou barvou.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Flakóny s modelovanými zátkami, popelník, dóza na cigarety, po 1935

Firma Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou
Lisované křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce fotografie ze sbírky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, po 1935

Firma Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou
Lisované modré sklo lapis a zátky z křišťálového skla ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce fotografie ze sbírky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, po 1935

Firma Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou
Lisované křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce fotografie ze sbírky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Od národních správ po národní podniky

Konec druhé světové války znamenal pro uměleckou krystalerii zásadní zlom, protože její výrobou a exportem se v drtivé většině věnovaly jizerskohorské českoněmecké podniky, kterých bylo kolem deseti (mj. Curt Schlevogt, Johann Umann, Josef Schmidt, Josef Riedel). Jen dvě firmy působící v Železném Brodě patřily Čechům – Rudolf Hloušek a František Halama.

Po vydání květnového dekretu prezidenta Beneše byly všechny závody patřící českým Němcům vyvlastněny a jejich řízení se ujali tzv. národní správci. Ti měli za úkol podniky po válečných letech stabilizovat a připravit k prodeji novým českým vlastníkům. Ve skutečnosti se ale řada národních správců chtěla sama majetku spadlého z nebe zmocnit sama a z toho vyplývaly četné nepravosti. Ještě před rokem 1948 proto byly zavedeny nejprve centrální národní správy a poté národní podniky včetně n. p Krystalerie (k 1. 1. 1946), kde se koncentrovaly všechny rafinerie zhotovující tento typ sortimentu. Sklárny se staly státním majetkem na základě Benešova dekretu z října 1945. Železnobrodské firmy skončily po únoru 1948 v n. p., Železnobrodské sklo. V roce 1953 se pak n. p. Krystalerie stal součástí n. p. Sklárny a rafinerie, dříve Josef Riedel, Dolní Polubný (později přejmenovaný na Jablonecké sklárny). Ten nakonec delimitací získal i formy firem Hloušek a Halama.

Vyvlastnění a centralizace samozřejmě neminuly ani segment exportu. V létě roku 1948 vznikla Československá akciová společnost pro vývoz skla v Praze – od 5. dubna 1949 změněná na Skolexport –, jediný exportér skla a bižuterie ve státě (od roku 1952 byl vývozem bižuterie pověřen nově zřízený n. p. Jablonex).

Ztráta identity

Je zřejmé, že důsledkem takto rozsáhlých majetkových a organizačních změn bylo mimo jiné „smazání“ individuality vzorů a kolekcí jednotlivých firem, které zmizely v útrobách mamutího národního podniku. Zachována zůstala jen i po roce 1945 komerčně velice úspěšná kolekce INGRID, ovšem zařazeny do ní byly i vzory dříve konkurenčních firem. Nazývala se však tehdy JADE. Proto je dnes běžné, že čeští i zahraniční obchodníci se starožitnostmi nebo aukční domy a servery běžně nabízí předměty s určením „kolekce INGRID, firma Curt Schlevogt, 30. léta 20. století“, přestože se jedná o vzor zcela jiné firmy a výrobek jistě poválečný. Důležité je též to, že mezi lety 1945 – 1948 začaly jizerskohorskou uměleckou krystalerii nově zušlechťovat některé české firmy, které s ní předtím neměly vůbec nic do činění.

V letech 1945 – 1955 mnoho nových vzorů v umělecké krystalerii nevzniklo. Výjimkou byly jen železnobrodské firmy Rudolf Hloušek a František Halama, a to do roku 1948. Skloexport začal do vzorování tohoto segmentu výrazněji zasahovat až koncem 50. let, což samozřejmě souviselo i s celkovou politicko-ekonomickou situací ve světě (americký bojkot československého zboží po roce 1948 aj.)

Zahraniční ani domácí zákazníci navíc ani v prvních letech po válce žádné novinky nevyžadovaly, což je dobře vidět například na ekonomických výsledcích firmy Curt Schlevogt pod národní správou. Za rok 1945 skončila v zisku 177 245 Kčs, 1946 565 443 Kčs a 1947 dokonce 910 943 Kčs při obratu 12 535 412 Kčs. V tomto roce utržila za uměleckou krystalerii na domácím trhu 5,9 milionů Kčs, v zahraničí 3 milióny Kčs. Zbylé tržby připadaly na polotovary, hotovou bižuterii a bižuterní kameny. Dařilo se též bývalé firmě Gebrüder Feix. Ta za rok 1947 při obratu 5 milionů Kčs vydělala 295 tisíc Kčs.

Fotogalerie

Reklama na n. p. Krystalerie, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Reklama na firmu Curt Schlevogt v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Reklama na exportní firmu Moritz Dub v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Toaletní souprava, před 1948

Firma František Halama, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Reklama na exportní firmu Zimmer & Schmidt v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora