Rubrika: Odborné články

První polovina třicátých let 20. století se v českém sklářství nesla ve znamení hluboké krize způsobené světovou ekonomickou depresí. Těžce byla nepříznivou situací na trhu stižena též tradiční jizerskohorská krystalerie, které se věnovaly desítky podnikatelů a na dva tisíce dělníků a dělnic. Není proto divu, že když se roku 1934 objevila komerčně velice úspěšná kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt, našli se brzy podnikatelé, kteří začali zákazníkům nabízet „něco podobného“. V minulém díle jsme se zatavili u železnobrodských firem Rudolf Hloušek a František Halama, ty se však nakonec od svého vzoru dokázaly odpoutat. Jinak tomu bylo v případě podniků Bruno Posselt a Vogel & Zappe, když první z nich se inspirovala též vzory z Novoborska.

Firma Bruno Posselt, Tanvald

Ambiciózní Bruno Posselt se začal výrobě a vývozu dutého i lisovaného skla, zejména krystalerie, věnovat mezi lety 1919 – 1920. V brusírně, jejíž zařízení poháněl elektromotor, leštírně ohněm a obchodu zaměstnával až do roku 1945 kolem padesáti lidí. Zpočátku se věnoval zejména laciné produkci včetně nebroušeného, tzv. šmirglovaného zboží, které bylo po dělnických nepokojích na jaře roku 1927 zakázáno. Po roce 1938 se Posselt stal velmi aktivním členem NSDP, díky čemuž získal počátkem čtyřicátých let 20. století arizační úvěr ve výši 2,5 milionů korun úročený pouhými 5,5 %. Získal za něj sklářskou huť s brusírnou v Antonínodole na Jihlavsku, která tehdy dosahovala ročního obratu 1,3 milionů korun (před nacistickou okupací podnik spoluvlastnila jablonecké židovská exportní firma Schindler & Co). Z podnikatele se stal velkopodnikatel. Strmý vzestup však následoval rychlý a zasloužený pád. Po skončení války byl Posselt odsouzen mimořádným soudem v Liberci. Jeho firma na základě Benešových dekretů propadla státu a k 1. lednu 1946 byla včleněna do národního podniku Krystalerie.

Z třicátých let 20. století se dochovalo několik alb s fotografiemi zejména toaletního skla. Vedle samotných flakónů a rozprašovačů tu jsou zachyceny též tří- až devítidílné toaletní soupravy. Jedná se zejména o hranované čiré nebo barevné sklo. Řada fotografií zobrazuje toaletní sklo zdobené černou lazurou, prorývané a matované ve stylu novoborské rafinerie Karl Palda. Vedle geometrických dekorů se uplatnily i rokokizující či japanizující figurální motivy nebo dekor „leopardí kůže“, který proslavila novoborská firma Brüder Podbira. V některých případech Posseltova flakonérie kombinována se zátkami s vylisovaným dekorem. Nedekorované hranované sklo je zobrazeno často jak v kombinaci s tímto typem zátek, tak se zátkami z opakního černého skla.

Lisované zátky jsou zdobeny zejména stylizovanými i naturalistickými pojatými florálními motivy, přítomna je však též dívčí hlava, tančící dívčí akty či amorek. Nechybí samozřejmě ani četné modelované florální zátky ve stylu Schlevogt či korpus flakónu zhotovený ve stejném duchu. V nabídce firmy byly samozřejmě přítomny i tradiční drobné broušené flakóny či bohatě broušené toaletní sklo.

Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou

Firma byla dne 1. května 1935 založena jako veřejná společnost zaměřená – dle zápisu v obchodním rejstříku – na „obchod křišťálovým zbožím s vyloučením řemeslné výroby“. Jejími majiteli byli Gustav Vogel, modelér a cizelér z Kamenického Šenova, a Alois Zappe, jablonecký kreslič a obchodník. Přestože byla firma zrušena již 22. července 1940, její jméno je uvedeno ještě v adresáři pro rok 1942.

Firma Vogel & Zappe vlastnila stovky forem umělecké krystalerie – převážně toaletního skla a zátek. Společnost svým zákazníkům vedle tradiční flakonérie s imitací károkaménkového a bohatého výbrusu nabízela toaletní sklo s modelovanými zátkami i toaletní sklo zdobené celoplošnými reliéfními dekory zřetelně inspirovanými kolekcí INGIRD. Vedle figurálních motivů – zejména aktů nebo rokokizujících scén – jsou hojně zastoupeny florální motivy (konvalinky, růže, stylizované květy aj.). Tento sortiment firma běžně dodávala nejen v křišťálu, ale i v opakních barvách černá, jade, lapis, koralin či slonovina. I proto bývá její produkce dodnes často zaměňována právě s výrobky firmy Curt Schlevogt, i když stejné estetické kvality rozhodně nedosahuje.

Fotogalerie

Toaletní souprava, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo zdobené černou lazurou, matované a ryté ve stylu novoborské firmy Karl Palda.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo zdobené černou lazurou a matované ve stylu dekoru „leopardí kůže“ novoborské firmy Brüder Podbira.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Flakony s modelovanými zátkami, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Flakony s modelovanými zátkami, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Likérová souprava, po 1935

Firma Bruno Posselt, Tanvald
Lisované a broušené křišťálové sklo zdobené stříkanou barvou.
Reprodukce z fotoalba uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Flakóny s modelovanými zátkami, popelník, dóza na cigarety, po 1935

Firma Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou
Lisované křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce fotografie ze sbírky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, po 1935

Firma Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou
Lisované modré sklo lapis a zátky z křišťálového skla ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce fotografie ze sbírky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Toaletní souprava, po 1935

Firma Vogel & Zappe, Jablonec nad Nisou
Lisované křišťálové sklo ve stylu kolekce INGRID jablonecké firmy Curt Schlevogt.
Reprodukce fotografie ze sbírky Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Od národních správ po národní podniky

Konec druhé světové války znamenal pro uměleckou krystalerii zásadní zlom, protože její výrobou a exportem se v drtivé většině věnovaly jizerskohorské českoněmecké podniky, kterých bylo kolem deseti (mj. Curt Schlevogt, Johann Umann, Josef Schmidt, Josef Riedel). Jen dvě firmy působící v Železném Brodě patřily Čechům – Rudolf Hloušek a František Halama.

Po vydání květnového dekretu prezidenta Beneše byly všechny závody patřící českým Němcům vyvlastněny a jejich řízení se ujali tzv. národní správci. Ti měli za úkol podniky po válečných letech stabilizovat a připravit k prodeji novým českým vlastníkům. Ve skutečnosti se ale řada národních správců chtěla sama majetku spadlého z nebe zmocnit sama a z toho vyplývaly četné nepravosti. Ještě před rokem 1948 proto byly zavedeny nejprve centrální národní správy a poté národní podniky včetně n. p Krystalerie (k 1. 1. 1946), kde se koncentrovaly všechny rafinerie zhotovující tento typ sortimentu. Sklárny se staly státním majetkem na základě Benešova dekretu z října 1945. Železnobrodské firmy skončily po únoru 1948 v n. p., Železnobrodské sklo. V roce 1953 se pak n. p. Krystalerie stal součástí n. p. Sklárny a rafinerie, dříve Josef Riedel, Dolní Polubný (později přejmenovaný na Jablonecké sklárny). Ten nakonec delimitací získal i formy firem Hloušek a Halama.

Vyvlastnění a centralizace samozřejmě neminuly ani segment exportu. V létě roku 1948 vznikla Československá akciová společnost pro vývoz skla v Praze – od 5. dubna 1949 změněná na Skolexport –, jediný exportér skla a bižuterie ve státě (od roku 1952 byl vývozem bižuterie pověřen nově zřízený n. p. Jablonex).

Ztráta identity

Je zřejmé, že důsledkem takto rozsáhlých majetkových a organizačních změn bylo mimo jiné „smazání“ individuality vzorů a kolekcí jednotlivých firem, které zmizely v útrobách mamutího národního podniku. Zachována zůstala jen i po roce 1945 komerčně velice úspěšná kolekce INGRID, ovšem zařazeny do ní byly i vzory dříve konkurenčních firem. Nazývala se však tehdy JADE. Proto je dnes běžné, že čeští i zahraniční obchodníci se starožitnostmi nebo aukční domy a servery běžně nabízí předměty s určením „kolekce INGRID, firma Curt Schlevogt, 30. léta 20. století“, přestože se jedná o vzor zcela jiné firmy a výrobek jistě poválečný. Důležité je též to, že mezi lety 1945 – 1948 začaly jizerskohorskou uměleckou krystalerii nově zušlechťovat některé české firmy, které s ní předtím neměly vůbec nic do činění.

V letech 1945 – 1955 mnoho nových vzorů v umělecké krystalerii nevzniklo. Výjimkou byly jen železnobrodské firmy Rudolf Hloušek a František Halama, a to do roku 1948. Skloexport začal do vzorování tohoto segmentu výrazněji zasahovat až koncem 50. let, což samozřejmě souviselo i s celkovou politicko-ekonomickou situací ve světě (americký bojkot československého zboží po roce 1948 aj.)

Zahraniční ani domácí zákazníci navíc ani v prvních letech po válce žádné novinky nevyžadovaly, což je dobře vidět například na ekonomických výsledcích firmy Curt Schlevogt pod národní správou. Za rok 1945 skončila v zisku 177 245 Kčs, 1946 565 443 Kčs a 1947 dokonce 910 943 Kčs při obratu 12 535 412 Kčs. V tomto roce utržila za uměleckou krystalerii na domácím trhu 5,9 milionů Kčs, v zahraničí 3 milióny Kčs. Zbylé tržby připadaly na polotovary, hotovou bižuterii a bižuterní kameny. Dařilo se též bývalé firmě Gebrüder Feix. Ta za rok 1947 při obratu 5 milionů Kčs vydělala 295 tisíc Kčs.

Fotogalerie

Reklama na n. p. Krystalerie, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Reklama na firmu Curt Schlevogt v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Reklama na exportní firmu Moritz Dub v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora

Toaletní souprava, před 1948

Firma František Halama, Železný Brod
Lisované sklo jade
Reprodukce ze vzorníku firmy Skloexport uloženého ve sbírce Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Reklama na exportní firmu Zimmer & Schmidt v národní správě, před 1948

Reprodukce z propagačního tisku, archiv autora