Krystalerie znovu na tahu – Karel Koňák a Václav Plátek
Na přelomu 50. a 60. let 20. století, v souvislosti s celkovou resuscitací českého sklářství, které začala komunistická vláda po letech přehlížení podporovat, se oživení dočkala též umělecká krystalerie a krystalerie obecně. Přestože těžiště výroby i nadále zůstalo v sortimentu zhotovovaném z meziválečných forem, prostor pozvolna dostávaly i nové vzory. Jediným výrobcem všech typů krystalerie se stal n. p. Jablonecké sklárny se sídlem v Dolním Polubném (později Desné).
Patrně jako první se navrhování „běžné“ krystalerie – a to v rámci PZO Skloexport – věnoval Karel Koňák, absolvent odborné sklářské školy v Železném Brodě a odborné bižuterní školy v Jablonci nad Nisou (obor pasíř). Jednalo se například o popelníčky ve stylizované formě zvířat, popelníčky s malovanými národními motivy či karetními symboly nebo tradicionalistické návrhy váziček, slánek a pepřenek s víčky v podobě muchomůrek a slepic (1956–1959).
Pro uměleckou krystalerii byl důležitým mezníkem nástup Václava Plátka (1917–1994) na místo interního návrháře n. p. Jablonecké sklárny. Plátek – absolvent železnobrodské sklářské školy a VŠUP v Praze – zastával po roce 1948 post vedoucího výtvarníka postupně v národních podnicích Borské sklo, Železnobrodské sklo a v Ústředním výtvarném středisku pro průmysl skla a keramiky. Během pouhých tří let (1957–1960) Plátek přišel s řadou jednotlivých nápadů a konceptů. Kompletní archiv jeho návrhů a četné hotové výrobky jsou dnes uloženy v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie.
Plátek dokázal v oboru umělecké krystalerie skloubit soudobé estetické požadavky s praktičností a funkčností. Přestože se jeho práce dočkala uznání i na mezinárodním poli – jím navržený elegantní popelník byl oceněn Čestným diplomem na výstavě EXPO 1958 v Bruselu – obchodně se o jednoznačný úspěch nejednalo. Po odchodu z Jabloneckých skláren Plátek působil jako docent na VŠUP v Praze.
Fenomén Hanuš a (staro)nová krystalerie
Když Plátek v roce 1960 z Jizerských hor odešel, nahradil jej na místě podnikového návrháře Václav Hanuš (1924–2009), absolvent odborné šperkařské školy v Turnově a pražské VŠUP, který dříve jako designér pracoval v n. p. Sklárny Inwald Teplice a PZO Skloexport. Hanušovi krystalerie učarovala. Až k realizaci během svého dlouhého působení v Jabloneckých sklárnách (do roku 1985) dovedl stovky návrhů od drobných sypátek po masivní rozměrné vázy. Jím navržené předměty jsou výtečným dokladem proměn estetiky 60.–80. let 20. století, zároveň však Hanuš dokázal mistrně pro výrobu adaptovat též předválečné formy, které drobně tvarově modifikoval („vložkoval“). Vznikl tak ojedinělý typ (staro)nové krystalerie rozvíjející funkcionalistický odkaz 30. let 20. století. I Hanušovy návrhy a početná kolekce jím navržených předmětů jsou dnes uloženy v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie.
Když v roce 1983 do Jabloneckých skláren nastoupil mladý absolvent odborné sklářské školy v Kamenickém Šenově (obor rytí skla) Josef Kruml (* 1957), vypadalo to, že nové vzory krystalerie budou vznikat i nadále. Bohužel po definitivním odchodu Václava Hanuše z podniku se navrhování tohoto typu skla ocitlo na okraji firemního zájmu. Stabilní odbyt stávajících vzorů – mezi nimi samozřejmě i předválečné kolekce INGRID – potřebám trhu a vkusu zákazníků dostačoval. Krumlovy návrhy tak většinou zůstaly pouze na papíře. Roku 1993 bylo v nástupnické firmě místo interního návrháře definitivně zrušeno.
Obrazová příloha
